V rekordní výšce v Himalájích našli vědci rostliny, je to důkaz oteplování planety

Radek Jaroš v Himalájích
Radek Jaroš v Himalájích

V rekordní nadmořské výšce našel rostliny mezinárodní tým vedený jihočeským botanikem. Při výpravě do Himalájí objevili vědci hned šest rostlin. Teď jejich výjimečné schopnosti, které jim umožňují přežít v extrémních podmínkách ve výšce více než šest tisíc metrů nad mořem, zkoumají botanici na jihu Čech.

„Zde máme rostlinu, kterou jsme sebrali v nadmořské výšce 6150 metrů. Snažíme se uříznout co nejtenčí řez a ten putuje pod mikroskop. Tato rostlinka má letokruhy stejně strom, akorát že jsou desetkrát menší,“ ukazuje botanička Iveta Kadlecová přímo v laboratoři Botanického ústavu Akademie věd v Třeboni část rostliny, kterou vědci dovezli z himalájské oblasti Ladakh.

Jihočeští vědci tuto nehostinnou část naší planety zkoumají už přes dvacet let. Vedoucím vědeckého týmu je botanik a ekolog Jiří Doležal. „Náš výzkum provádíme v oblasti, kterou považujeme za unikátní biologickou laboratoř. Je dlouhodobě stabilní díky tomu, že je to oblast suchá a málo zalidněná. Zjistili jsme, že ty nejvýše rostoucí rostlinky jsou většinou dlouhověké, produkují velké množství semínek, ale pouze nepatrné procento z nich se uchytí a dá se vzniku nové generaci,“ komentuje.

Rostliny vypadající jako huňatý zelený bochánek se dokáží vypořádat s teplotami pod bodem mrazu. I tento fakt vědce zajímal. „Rostliny se brání tím, že mají vysoké obsahy cukernatých látek. V podstatě to funguje jako nemrznoucí kapalina u aut. Jsou polštářovitého vzhledu, jsou to nízkorostoucí rostliny, mají hluboké kořeny, které je ukotvují v chladné půdě. Uvnitř těchto růžic je obvykle mnohem vyšší teplota, než je teplota okolního vzduchu, což jim vlastně umožňuje dokončit životní cyklus, vykvést, vyplodit,“ říká Jiří Doležal.

Oteplování naší planety se odráží také na klimatu v Himalájích. Za deset let se průměrná teplota v oblasti Ladakhu zvýšila o šest stupňů Celsia. To mělo vliv i na vegetaci. „Délka vegetační sezóny se prodloužila z padesáti na osmdesát dnů. Předpokládáme, že rostliny se budou posouvat dál do vyšších nadmořských výšek a že námi zjištěný rekord bude překonán,“ vysvětluje botanik Jiří Doležal.

Vědci se do Himalájí vrátí opět příští rok v létě. Ve svém výzkumu biologické rozmanitosti tamní přírody budou pokračovat v Nepálu.