V pohraničí se bojovalo, ale psát se o tom nesmělo. Po cenzuře vyšly noviny s bílými místy

6. říjen 2017

Dvě různé verze vydání Jihočeských listů ze září 1938 je možné najít ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích. První je plná článků souvisejících s obdobím okolo podpisu Mnichovské dohody, druhá je po cenzuře opravená.

„Existoval tiskový zákon, který vycházel z ústavy z roku 1920 a stanovil, že vláda má právo zasáhnout v případě, že bude vyhlášeno stanné právo. Podle pokynů pro tiskový dohled se neměly uvádět žádné vojenské informace, žádná vojenská neštěstí, šlo také o to udržet německou menšinu i české vnitrozemí v klidu,“ vysvětluje historik Jiří Dvořák.

V archivu se dochovaly obě verze novin. V opravené cenzurované chybí celé články, místo nich byla v Jihočeských listech jen prázdná bílá místa.

Jeden z cenzurovaných článků například popisoval nepokoje v Českém Krumlově, při nichž bylo zraněno několik lidí. Jeho vydání bylo zakázáno kvůli uklidnění situace. „Nemělo se jitřit vědomí německé ani české strany. Tady je poměrně detailně zachyceno, co se událo, což cenzura neschválila. Většinou se to zakrývalo tím, že došlo k dílčím událostem, při kterých byli lehce zranění, a tím to skončilo,“ dodává Jiří Dvořák.

Podle něj šlo o to zabránit stupňování násilí, které v pohraničí v září 1938 eskalovalo a které ještě zesílilo, když sem začaly vpadávat jednotky Freikorps vyzbrojené nacisty. To byl také důvod, proč Československo bylo ve válce s Německem už od 17. září 1938 podle vyhlášení prozatímní londýnské vlády.

Ve škole se obvykle učí, že Češi vydali v roce 1938 Sudety bez boje. Není to pravda. V období kolem Mnichovské dohody, která byla podepsána 29. září, se bojovalo, a to i na jihu Čech. Nasazeny byly i tanky a pancéřovaný vlak a střety trvaly až do 2. října. Českou stranu bránila takzvaná Stráž obrany státu.

Podrobné informace o bojích v jihočeském pohraničí si můžete přečíst zde: Jihočeské pohraničí v září 1938 jen tak neodevzdali, bojovalo se ve Vyšším Brodě i Krumlově

Spustit audio