V Milevsku mají maškary své vlastní muzeum. V masopustním průvodu se jich sešlo dvanáct set najednou

4. leden 2020

Každý rok se konají masopustní průvody a reje spojené se všeobecným veselím. Někde mívají průvody větší, jinde menší. Ale v Milevsku na jihu Čech jde vždy o rekordní počty. Drží tam dokonce oficiální celorepublikový rekord v počtu masek, které se sešly v jednom průvodu. A navíc tam mají i multimediální Muzeum maškar, které můžete navštívit po celý rok.

Milevské Muzeum maškar najdete přímo na náměstí. Vévodí mu maškarní průvod sestavený z figurín různých masek. Některé z nich jsou dokonce originály, které se do masopustního maškarního reje zapojily už za první republiky.

„Mezi ty nejstarší patří například babka s kamerou,“ upozorňuje průvodkyně Nikola Sýkorová a dodává: „Samotná kamera je k vidění v dobovém dokumentu filmového týdeníku z roku 1935, který tady promítáme v kinosále.“

Podobné je to i s dalšími maskami, jako jsou Mlýn na báby, Starý velocipéd, Bakchus, Dlouhán, Cikánka, Medvěd, Indián nebo Kobyla. Masek a kostýmů tu mají nepočítaně. Ve skutečném průvodu, který se koná vždy šest týdnů před Velikonocemi, je ale už spočítat dokázali.

„V roce 2016 spočítala Agentura Dobrý den z Pelhřimova, že do našeho tehdejšího sobotního maškarního průvodu přijelo celkem 1 248 masek,“ doplňuje Vít Kratochvíl, ředitel milevského Domu kultury, pod který Muzeum maškar spadá.

Milevské maškary jako kulturní dědictví

Dalším unikátem je i zápis celého principu milevských maškar na seznam nehmotného kulturního dědictví ministerstva kultury. Milevské maškarní průvody se totiž ve své nynější podobě datují už od roku 1862. Vyvinuly se ze středověkých lidových her. Od té doby procházel vždy o masopustním pondělku a úterku městem takzvaný Bakchus se svým průvodem. Na Popeleční středu pak Bakcha pochovali v bývalém potoce nebo jej hodili do rybníka. Bakchův průvod tehdy tvořili kostelník, kněz, hrobaři, smuteční zpěváci, ministranti a další. Průvod se postupně rozrůstal a kromě několika období, kdy jej úřady ať už za Rakouska-Uherska nebo protektorátu zakazovaly, byl vždy obnoven a vydržel dodnes.

Maškarní průvod historických masek

První světová válka a meziválečná léta maškarní průvody přerušily a tomuto zvyku nepřály. V roce 1933 byly natočeny první, zatím ještě němé záběry milevských maškar. Ani za druhé světové války se maškarní průvody nekonaly a k jejich obnovení došlo až v roce 1969.

Milevské Muzeum maškar připomíná nejen tuto historii, ale dává i možnost návštěvníkům všech věkových kategorií si masky vyzkoušet. „Divili byste se, kolik dospělých si tady masky zkouší, i když je tato místnost původně určena hlavně dětem,“ říká Nikola Sýkorová. V muzeu si můžete koupit vlastní masku a pomalovat si ji barvami podle svého, nebo si navléknout skutečný kostým, nechat se v něm vyfotit a fotografii si s sebou odnést domů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.