V klášteře ve Zlaté Koruně uvidíte vzácný obraz madony a na starém stromě můžete hledat kapucínka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zlatokorunská madona, gotický deskový obraz (namalovaný mezi lety 1410 a 1420) se vrátil do kláštera ve Zlaté Koruně po desítkách let
0:00
/
0:00

Legendu o založení kláštera Zlatá Koruna českým králem Přemyslem Otakarem II. zobrazuje nástěnná stropní malba. K vidění je ve vstupní hale opatství, tedy místa, kde pobýval nejvyšší představený kláštera.

Zlatokorunský klášter vznikl ve 13. století na území, které patřilo králi, ale bylo okupováno z různých stran rodem Vítkovců. „Přemysl Otakar II. chtěl zamezit další rozpínavosti Vítkovců a zabránit tomu, aby spojili svoje severní a jižní panství. Klášter cisterciáckého řádu tu měl naplnit roli poklidu a míru mezi hranicemi,“ vysvětluje kastelánka Lenka Tondlová.

Pro cisterciáky bylo podle ní typické, že se jednalo o velké kolonizátory, obzvláště na jihu Čech. „Díky velkému rozsahu půdy sem přivedli obyvatelstvo, takže osídlili tuto oblast, založili desítky vesnic. Ekonomická základna, která tak vznikla, byla důležitá, aby oni sami byli soběstační, a zároveň pronajímali půdu, ze které získávali prostředky,“ popisuje.

Ze vstupní haly opatství zlatokorunského kláštera je možné pokračovat do opatské kaple, tedy soukromé modlitebny opata. Návštěvníci se sem dostanou při komentovaných prohlídkách a prostor je také otevřen pro rozjímání každou neděli po bohoslužbě.

Klášter Zlatá Koruna

V kapli je vystavený vzácný obraz Madony zlatokorunské, který se sem vrátil teprve před několika lety. Od roku 1938 byl totiž ukrytý před nacisty. „Víme, že obraz vznikl někdy mezi léty 1410 a 1420. Není však známo, zda přímo ve Zlaté koruně, nebo zda si ho cisterciáci nechali vyhotovit v některé z pražských dílen,“ uvádí Lenka Tondlová.

Obraz tvoří deska z borových prken potažená lněným plátnem a křídovou vrstvou. Teprve na ni byly nanášeny temperové barvy, včetně nákladného modrého barviva. Velmi vzácné je podle kastelánky také rytí a puncování.

V žádném klášteře nesmí chybět křížová chodba. Ta zlatokorunská je původně gotická, později barokně vyzdobena štukaturou. „Křížové chodby vždycky měly naplnit tři základní potřeby života člověka – rozumovou, duchovní a tělesnou. Ve Zlaté Koruně je to naplněno západním, severním a východním křídlem. Jižní křídlo patřilo laickým mnichům, kteří se starali právě o hospodářskou stránku, ekonomickou základnu kláštera,“ připomíná kastelánka.

Následuje jídelna cisterciáckých mnichů, takzvaný refektář. Návštěvníci tu uvidí stoly obklopené židlemi pro řádové bratry a v čele velké křeslo, které patřilo převorovi jako druhému nejvyššímu představiteli kláštera. Hlavní představený, opat, jedl v budově opatství.

Velmi důležitá byla podle Lenky Tondlové také kazatelna, která sloužila k předčítání. „Jeden z bratrů se vždycky najedl o něco dříve a potom měl za úkol předčítat ostatním k jídlu náboženské texty, aby bylo zachováno heslo, že nejen chlebem živ je člověk,“ říká.

Na nádvoří kláštera pak zaujme obrovský strom, zhruba 400 let stará lípa, na které mohou lidé hledat kapucínka. „Kapucínek je lísteček je stočený do tvaru kornoutku, mnišské kápě, kapuce. Je to poměrně vzácnost, ale dají se najít. Každá větev ho ukrývá, ale tím, že jsou vzácné, se skrývají před návštěvníky, aby si je neodnesli jako dar,“ prozrazuje Lenka Tondlová.

Návštěvu kláštera Zlatá Koruna zprostředkovává magazín Vltavín. Dále přináší archivní nahrávky o městě Tábor z cyklu Odkazy, který natočili na počátku 70. let minulého století Vladimír Kovářík, Miloslav Malý a Milan Navrátil.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související