V areálu milevského kláštera na Písecku archeologové učinili jeden z nejvýznamnějších objevů
V tamním kostele našli schránku s hřebem, který má být částí Pravého kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Host Jiří Šindelář vypráví, jak celý objev tak trochu připomíná scénář dobrodružného filmu. Dvakrát totiž archeologové výzkum opustili jako hotovu věc, ale pak se vždy objevila nějaká indicie, která je doslova donutila se na místo vrátit.
Před Vánocemi byla zveřejněná zpráva o tom, že při archeologickém průzkumu milevského kláštera badatelé objevili uložené lidské ostatky a zlomky ozdob z drahých kovů, především zlata a stříbra. V dutině jedné ze zdí našli i zdobený dřevěný relikviář – obal, ve kterém jsou uloženy relikvie. Z trosek zdobené schránky se poté podařilo vyzvednout údajně část hřebu z Pravého kříže, jednu z nejposvátnějších křesťanských relikvií.
Čtěte také
Dopoledním hostem Českého rozhlasu České Budějovice je geoinformatik Jiří Šindelář. Pro svoji práci podle svých slov využívá všechny geovědní obory, tedy spojuje výsledky práce geologa, geofyzika, geodeta a podobně.
„Výzkum v Milevsku jsme zahájili už v roce 2015, výzkum vlastních dutin, ve kterých nakonec ten vzácný artefakt byl objeven, probíhá už od roku 2019 a celý rok 2020,“ vysvětluje Jiří Šindelář.
Archeologové objevili soustavu dutin v severní zdi lodi kostela sv. Jiljí, která měla sloužit jako přístupová chodba s trezorovou místností. V ní se nacházela nepřístupná dutina o průměru pouze 26 krát 16 centimetrů.
Byla to náhoda?
„Do určité míry ano, ale štěstí přeje připraveným. Aby se zrovna něco takového podařilo, chce to velkou dávku štěstí, zvědavosti, která vás nutí vracet se stále na jedno a to samé místo a také potřebujete spoustu známých z různých vědních oborů, aby vám mohli pomoci a poradit. A také potřebujete technické vybavení. A protože my se takovými výzkumy zabýváme už asi osmnáct let, tak jsme na takové věci připraveni,“ začíná Jiří Šindelář.
Celý objev tak trochu připomíná scénář dobrodružného filmu. Dvakrát totiž archeologové výzkum opustili jako hotovu věc, ale pak se vždy objevila nějaká indicie, která je doslova donutila se na místo vrátit.
Už v dubnu objevili zvláštní malou chodbičku, o níž se sice vědělo, ale byla zčásti zanesená sedimentem. Takzvaná trezorová místnost objevená na konci této chodby ale byla prázdná. A tak archeologové místo opustili. Později se ovšem vrátili kvůli dalším měřením a tady už začali objevovat ve skulinách v podlaze a v puklinách mezi podlahou a stěnou různé části ozdob z drahých kovů ze zlata a stříbra.
„Což byl úžasný nález. Ještě se nedalo mluvit o pokladu, ale bylo to důležité vodítko, které vám říká, že jste v trezorové místnosti,“ vypráví Jiří Šindelář.
Poté následovalo další několikaměsíční opuštění místa, i když se vědělo, že je tu ještě jedna nepřístupná dutina o délce tří metrů a šířce a výšce jen 26 krát 16 centimetrů.
„Jezdil jsem po republice a ptal se různě kolegů, zdali máme někde také něco podobného, jestli máme analogii k takto složitému systému dutin úkrytu. A asi nejzajímavější zjištění bylo, když jsem seděl s inženýrem Chotěborem z odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky a on přirovnal náš nález k trezoru, který je pod katedrálou Svatého Víta v Praze.“
Celý příběh si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých mobilů a počítačů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
