Už týden po vyhlášení války čilý obchodník nabízel barevnou mapu bojiště

21. listopad 2017

Těžký kulomet, pušky, bodáky, šavle i polní lopatky se objevily v sále Českého rozhlasu České Budějovice. Natáčel se tu totiž živě speciální díl pořadu Vltavín věnovaný období první světové války. Posluchači si mohli prohlédnout výstroj a výzbroj vojáků.

Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích, přinesl noviny z roku 1914, které ukazují atmosféru doby a náhlý přechod od mírového žití do válečného soukolí.

Kromě zpráv o zavraždění arcivévody a začátku bojů jsou v nich i inzeráty. Jeden například doporučuje nakupovat Zátkovy nudle a zásobovat se na válku. Další čilý obchodník už týden po zahájení války nabízel barevnou mapu bojiště. „Můžeme to vnímat jako snahu za každou cenu vydělat, ale zároveň je to důkaz, že se lidé zajímali o dění na frontách. Určitě si tu mapu kupovali,“ dodal Daniel Kovář.

V archivu se také dochovala celá řada dokumentů, které svědčí o tom, jak se obyvatelé a úřady vyrovnávali s životem v zázemí. V jedné vyhlášce například starosta Českých Budějovic nařizuje zavírat veškeré podniky ve 23 hodin, jiný dokument radí, jak se chovat při leteckých útocích.

Do války odjel s heligonkou, na frontě mu ji prostřelili

Dobovou hudbu zahrála při živém natáčení Vltavínu kapela Pouličníci. Karel Daňhel připomněl, že se v té době hrálo a zpívalo hlavně po hospodách a vojáci, kteří byli odveleni na frontu, si písně vezli s sebou. „Dokonce i můj děda odjel s heligonkou. Ta pak byla dlouhá léta u nás ve skříni a měla zalepenou díru. Děda říkal, že ho trefili při střelbě,“ vyprávěl.

Živé natáčení pořadu Vltavín, který se věnoval období první světové války. Dobovou hudbu hráli Pouličníci

Jan Ciglbauer, který se zabývá válečnou historií, doplnil, že České Budějovice byly před první světovou válkou posádkovým městem s několika kasárenskými komplexy.

U domácího 91. pěšího pluku sloužil spisovatel Jaroslav Hašek a také Rudolf Lukas, který se stal předlohou pro nadporučíka Lukáše v Osudech dobrého vojáka Švejka. Také Švejk skutečně existoval, Haškovi jako inspirace posloužil důstojnický sluha František Strašlipka.

Nejen Švejk, ale i nadporučík Lukáš skutečně existoval. Že se stal literární postavou, se mu nelíbilo

Členové spolku Jednadevadesátníci, který se hlásí k odkazu 91. pěšího pluku z Českých Budějovic, u hrobu Rudolfa Lukase

91. pěší pluk z Českých Budějovic je vyhlášený. Za první světové války zde sloužil spisovatel Jaroslav Hašek, ale také Rudolf Lukas neboli nadporučík Lukáš z románu Osudy dobrého vojáka Švejka. O hrob tohoto důstojníka se nyní stará spolek Jednadevadesátníci, který se hlásí k odkazu pluku.

O udržování tradice 91. pěšího pluku se nyní stará spolek Jednadevadesátníci. Jeho předsedou je osmadvacetiletý Jan Bican. „O vojenskou historii se zajímám asi od třinácti let, a když jsem mluvil s babičkou, rozhovořila se, že jsme měli předky u 91. pluku. Postupně jsem zjišťoval víc o jejich osudu a začal jsem přicházet na chuť tomu připomínání staré historie,“ řekl.

Na natáčení přišel společně s Josefem Kazíkem v replikách uniforem rakousko-uherských vojáků. „Látka i střih přesně odpovídají originálu. Oblečení je ze stoprocentní vlny. Modrá uniforma je model z roku 1908, v té šli vojáci do války. Vůbec se ale neosvědčila a v roce 1915 se podle německého vzoru začala zavádět uniforma v odstínu takzvané polní zelené,“ vysvětlil.

Živé natáčení pořadu Vltavín, který se věnoval období první světové války. Jan Bican ze spolku Jednadevadesátníci ukazuje zákopový biják

Předvedl také vojenské zbraně. Kromě pušek mezi ně patřil třeba zákopový biják. „Používal se pro boj zblízka muže proti muži v zákopech. Zákopy byly hluboké a úzké a boj s puškou nebo bajonetem byl prakticky nemožný, proto se ta zákopová válka vrátila pomalu do středověku a používaly se různé typy bijáků. Mohly to být různé násady s hřebíky, zkrácené sekery, zkrácené šavle,“ doplnil.

Spustit audio