Úterní Noční Linka: Kultury cizích zemí

16. červen 2020

Na dnešek připadá Evropský den židovské kultury. Měli jste v životě možnost poznat jinou kulturu, než je ta naše, středoevropská, slovanská? Kterou cizí kulturu a ve které zemi jste měli možnost navštívit a poznat a jak na vás ta jinakost působila?

Přirozenou lidskou tendencí je vnímat a hodnotit svět z vlastní perspektivy. A podle toho i jednat. Stále větší propojenost mezi národy na nás klade nové nároky. Přísloví "podle sebe soudím tebe" může vést do slepé uličky konfliktů a neporozumění. Pojďme společně poodstoupit z naší komfortní zóny a třeba vnímat svět z jiné perspektivy!  Možná si uvědomíme, že přestože nás odlišuje barva kůže, náboženské vyznání nebo rozdělují politické názory, všichni jsme lidé s velmi podobnými city a zájmy a je jen náhoda, v jaké kultuře nebo rodině jsme se narodili.

Frantisek Svaricek|Dobry vecer pani Zorko a posluchaci nocni linky. Ja jsem pracoval rok v Recku,tak ze jsem mel moznost trochu nakouknout do Recke kultury a do jejich zvyku.Zvlastni zvyk je na jejich zabavach ,kde se rozbijeji talire,kdo vic zaplati ten jich vic rozbije.Dalsi zvyk je o tech zabavach sypat kvety,treba na hlavu osobe ktera je vam sympaticka.Musel bych to trochu podrobneji vysvetlit pro pochopeni.Dalsi zvyk je pohrbivani ,kdyz nekdo jeden den umre ,tak druhy den se v rychlem tempu pohrbi a potom kazdy den po urcitou dobu se pozustali schazi a vspominaji a popiji.Taky se tam jinak tanci pri jinych hudebnich nastrojich nez unas.Troch me prekvapilo jak se tam posloucha klicovou dirkou,biloto videt v jednom filmu a sam jsem to zazil na vlastni kuzi.No jeto tam zajimavy a krasny.Jeste jednou vsechny zdravi Frantisek ze Zidlochovic.
...mail...|První mimokřesťanská kultura, kterou jsem poznal, byla germánsko-skandinávská. Maminka viděla několik Wagnerových oper a měla knihu severských legend, které mi vyprávěla. Druhá: Egypt. Zaujal mne v dospívání, jejich mythologie je nádherná zoologická zahrada, málokterý z jejich bohů nemá roztomilou zvířecí hlavičku. Nejoblíbenější: kočka Bastet a pejsek (šakal) Anúbis. V dospělosti jsem docela hodně četl a nabíral vědomosti. Docela rád bych cestoval jako Hanzelka a Zikmund, ale pocházím z chudé rodiny a taky mi chyběla odvaha. Velmi mne zaujala kultura indická. Po roce 1990 se u nás začali vyskytovat její přívrženci, zejména dobře vařili, napřed mne nalákali na chutná jídla a pak na filozofii, nebo spíš mythologii. Přidat čínský čchan a japonský zen byla už maličkost. Moje trampská dcera se naopak rozhodla stát keltskou druidkou. Sehnala si knihy anglické a německé, ale neuměla žádný z těch jazyků, tak jsem je musel přečíst a vysvětit jí, o co jde. Pak jsem se stal pravoslavným knězem. Dřívější znalosti využívám, jak to jde, ale nic dalšího už snad studovat nebudu. Přeji krásnou noc a děkuji za všechny hezké písničky. Mojmír Kříž, Svitavy
Sylva|Dobrý den paní Zorko, já jsem moc necestovala a když, tak jiné kultury jsem spíše ve spěchu zájezdu "míjela". Ale právě židovská kultura je mi nějak blízká, i když v rodině nebyl nikdo židovského původu. Líbí se mi židovské anekdoty a židovské písně. Třeba dnes nějakou uslyším? Zdravím všechny a přeji příjemnou noc s linkou. Sylva.
autor: zos

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.