Umělá inteligence lidský mozek nenahradí. Je to i otázka chemie, ujišťuje neurochirurg Vladimír Beneš

Za dobu jeho praxe se neurochirurgové proměnili z pilotů bojových stíhaček v piloty komerčních aerolinií. Alespoň tak Vladimír Beneš charakterizuje vývoj svého oboru. Dokud byli totiž lékaři odkázaní především a pouze na výkon operace, museli – jak sám říká – splnit misi i bez ohledu na vedlejší ztráty.

„Pak se najednou objevila dokonalá diagnostika a alternativní postupy. V té chvíli se mentalita změnila. Na rozdíl od bojového pilota, který musí dokončit misi, se z nás stali piloti dopravní. Když něco zaskřípe, tak šup dolů a hledáme nejbližší letiště. Většině našich současných pacientů nic není, pak se bouchnou do hlavy, udělá se CT a je na světě diagnóza,“ vysvětluje uznávaný odborník svůj příměr.

AI vs. lidský mozek

Umělá inteligence, jeden z hlavních a nejvíce diskutovaných výdobytků současnosti, neurochirurgům pomáhá například v radiologii. Snímky přečte daleko lépe než člověk, protože má nastudované miliony jiných obrázků. V operativě ale lékařům nepomůže. A podle Vladimíra Beneše také nikdy lidský mozek nenahradí.

„Celá AI je postavená na křemíku a my jsme z uhlíku, musela by tedy být spojená s těmi uhlíkovými systémy. Jednoduše řečeno, je to prostě otázka chemie. Umělá inteligence představuje ohromný soubor dat, ovšem nemá individualitu, imaginaci, kreativitu či emoce. Schází ji všechny tyto výsostně lidské vlastnosti, které nikdy nezíská,“ ujišťuje.

Lidský mozek se už jednou zmenšil

Co se týče vybavení, většina českých neurochirurgických pracovišť v současnosti disponuje tou nejmodernější technikou. Obdobné je to v běžném životě. Máme k dispozici chytré telefony, tablety, počítače, zmíněnou umělou inteligenci a nespočet dalších vymožeností, bez kterých se mnozí z nás neobejdou.

Otázkou ovšem zůstává, jak dnešní doba působí na naši centrální nervovou soustavu a zda v minulosti lidé například nečelili menšímu společenskému tlaku, třeba i vzhledem tomu, že neměli k dispozici takové množství informací, navíc získaných tak závratně rychle.

„Lidský mozek se už jednou v minulosti zmenšil, bylo to někdy kolem zemědělské revoluce. Neolitický lovec musel obsáhnout úplně všechno, ale najednou na políčku něco pěstoval a měl čas. Proto zmizelo zhruba 250 gramů mozkové hmoty,“ připomíná Vladimír Beneš.

„Teď se začínají objevovat studie, že život v současném světě povede k tomu samému. A když budete mít menší mozek, logicky budete informacemi zahlceni více. Bohužel plno lidí si s tím nebude umět poradit, o tom jsem přesvědčený,“ dodává. 

Celý rozhovor s neurochirurgem Vladimírem Benešem si pusťte v přehrávači výše.