Ukrajina zasáhla proti rumunským separatistům, kteří vzpomínali na Velké Rumunsko

14. červen 2018
Demonstrace příznivců sjednocení Rumunska a Moldavska

Rumunské ministerstvo zahraničí tento týden vyjádřilo obavy z porušování práv rumunské menšiny na Ukrajině. Stalo se tak poté, co ukrajinská kontrarozvědka SBU provedla zátah na Rumunské kulturní centrum v Černovicích v severní Bukovině, uvádí server Balkan Insight.

Incident způsobil diplomatické napětí mezi Kyjevem a Bukureští. Rumunský ministr zahraničí v úterý požádal o vysvětlení situace ukrajinského velvyslance v Bukurešti Oleksandra Bankova. Při schůzce zdůraznil, že se Ukrajina musí „vyvarovat všech akcí, které by mohly narušovat práva rumunské menšiny nebo působit jako zastrašování“.

Karel Hvížďala: O Černovicích a Ukrajině

02325181.jpeg

Rose Ausländerová, narozená v roce 1901, chodila do školy v Rakousku-Uhersku, své první básně publikovala v Rumunsku, ale identita místa, kde žila, se měnila dál, aniž město musela opustit: z Czernowitz, česky Černovic, se v roce 1919, tedy krátce po první světové válce, stalo rumunské město Cernauti, v roce 1940 ruské Černovce, v roce 1941 opět rumunské Cernauti, roku 1944 znovu Černovce a od roku 1991 se jako součást Ukrajiny nazývá Černovice.

K incidentu došlo krátce poté, co v kulturním centru v Černovicích proběhla konference věnovaná stoletému výročí sjednocení Rumunska s Besarábií, Bukovinou a Transylvánií. Součástí akce byla výstava pamětních předmětů včetně map zahrnujících území Severní Bukoviny a jižní Besarábie, která jsou dnes součástí Ukrajiny.

Velké Rumunsko

Pobočka tajné služby v Černovicích vydala prohlášení, podle kterého měli provozovatelé rumunského kulturního centra rozšiřovat výzvy k narušování ukrajinské územní integrity.

„Zaměřili jsme se na mapy a literaturu vyzývající k takzvané nápravě historické pravdy, porušování platného mezinárodního práva a znovupřipojení některých ukrajinských oblastí k Rumunsku,“ cituje portál z prohlášení SBU. Mapy byly podle agentů vytištěny za účelem propagandy a měly oslavovat sté výročí založení Velkého Rumunska.

Administrativní členění Rumunska v roce 1930

To se rozpadlo v roce 1939, když nacistické Německo uzavřelo se Sovětským svazem pakt o neútočení a Sovětský svaz anektoval část rumunského území. Z Besarábie se stala Moldavská sovětská republika a Severní Bukovina a jižní Besarábie, nazývaná též Herca, připadly Ukrajině.

Balkan Insight informuje, že v rukou příslušníků ukrajinských bezpečnostních složek skončil rovněž ředitel černovického kulturního centra Vasile Tărâțeanu. Při prohlídce zabavily všechny mapy Rumunska z roku 1918, časopis vydávaný centrem a řadu historických knih.

Rumunsko a Ukrajina se do sporů kvůli rumunské menšině dostávaly již dříve. V únoru neznámí pachatelé napadli dvě černovické školy, které vyučují v rumunštině. Ukrajinský velvyslanec v Bukurešti tehdy v rozhovoru pro rumunská média prohlásil, že se nejedná o ojedinělý případ a události spojoval s hybridní válkou údajně vedenou Ruskem proti Ukrajině.

Jen ukrajinsky

V září 2017 zavedla Ukrajina nový zákon o vzdělávání, jenž zavádí ukrajinštinu jako jediný vyučovací jazyk na všech základních a středních školách. Opatření si podle ukrajinské vlády kladlo za cíl zabránit výuce v ruštině. Ale odpor vyvolalo především v Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku, Řecku a Polsku – zemích, které mají na Ukrajině své národnostní menšiny. Ty obvinily Ukrajinu, že zákazem vyučování v národních jazycích porušuje Vídeňskou konvenci.

Poté, co Maďarsko v dubnu 2018 zablokovalo zasedání komise Ukrajina-NATO na ministerské úrovni, prodloužila Ukrajina období zavádění reformy školského systému do roku 2023 a zákon vrátila do parlamentu k novému projednání.

Rumunská ministryně pro diasporu Natalia-Elena Intoterová v rozhovoru pro Balkan Insight prohlásila, že lituje situace, která v Černovicích nastala. A to tím spíše, že místní kulturní centrum v minulosti využívalo rumunské vládní granty a má její plnou důvěru.

„Naše ministerstvo situaci bedlivě sleduje a poskytne kulturnímu centru v Černovicích veškerou pomoc v souladu s rumunským a mezinárodním právem,“ přináší slova rumunské ministryně pro diasporu portál Balkan Insight.

Spustit audio
autor: Jan Machonin

Související