Ukázka z knihy Na střeše Afriky

19. srpen 2012

Tipy na knihy Olgy Tokarczukové, Evoluce – příběh člověka, Jiřího Waldhausera, Jiřího Ortena, Petera Ballnika, Ester Staré; Ukázka z knihy Vladimíra Plešingera Na střeše Afriky; Recenze Davida Žáka na knihu Chucka Palahniuka Prokletí; Soutěž

KNIŽNÍ TIPY

Olga Tokarczuková: Denní dům, noční dům
V překladu Petra Vidláka vydává brněnský Host znovu knihu i u nás oblíbené současné polské spisovatelky Olgy Tokarczukové Denní dům, noční dům. Zvláštní literární koláž vznikala v Kladsku, kde autorka žila a tvořila přímo na polsko- českém pomezí. Latinská slova silva rerum znamenají les věcí, rozuměj všech možných věcí, a je to zvláštní termín pro staré polské kroniky, kam se zapisovalo všechno možné, od narození dětí přes údaje o počasí až po seznam výdajů. Právě termínem silva rerum bývá kniha Denní dům, noční dům v kritikách označována.

Denní dům, noční dům (Olga Tokarczuková)

Evoluce – příběh člověka
Euromedia group nabízí teď i českým čtenářům obrazovou encyklopedii Evoluce – příběh člověka. Obrazová část je dílem nizozemských paleovýtvarníků bratrů Kennisů a předmluvu ke knize napsala britská antropoložka Alice Robertsová. Od primátů, našich nejbližších příbuzných, přes naše nejstarší předky až k dávným civilizacím můžeme na více než 250 stranách sledovat příběh člověka.

Evoluce – příběh člověka

Jiří Waldhauser: Keltské Čechy
Archeolog Jiří Waldhauser napsal pro nakladatelství Academia průvodce Keltské Čechy. Obsáhlá brožovaná kniha nás seznámí s místy, kde žili Keltové mezi lety 650 až 25 př. n. l. Autor už vydal například Encyklopedii Keltů v Čechách a podílel se na knize Jak se kopou keltské hroby. Pokud vás tohle téma přitahuje, určitě si s novým průvodcem můžete udělat objevné výlety včetně těch jihočeských.

Keltské Čechy (Jiří Waldhauser)

Jiří Orten: Ohnice
Knížek veršů moc nevychází, a tak bych vás ráda upozornila na nové vydání básní Jiřího Ortena. Jde o sbírku Ohnice, která vznikala v letech 1939-40 a vyšla pak pod pseudonymem Jiří Jakub v roce l941. V tomtéž roce Orten po tragické nehodě umírá. Ve sbírce Ohnice, věnované básníkovu zemřelému otci, cítíme hrůzu doby, ve které verše vznikaly. Vydává Vyšehrad.

Ohnice (Jiří Orten)

Peter Ballnik: Otcem i po rozvodu
Novinka z nakladatelství Portál asi přijde vhod všem otcům, kteří po rozvodu hledají nový způsob soužití se svými dětmi. Peter Ballnik je německý psychoterapeut, který se porozvodovými problémy tatínků zabývá už mnoho let. Radí jim, jak si zachovat hezký vztah s dětmi, které po rozvodu zůstávají většinou s matkou. Kniha se jmenuje Otcem i po rozvodu.

Otcem i po rozvodu (Peter Ballnik)

Ester Stará: To je jízda!
Ještě něco pro malé čtenáře, podle nakladatele nejlépe od 9 let. Jízdu na skateboardu nebo kolečkových bruslích děti milují, a také hrdinové knížky Ester Staré To je jízda! jí věnují všechen svůj volný čas. Když se přes polorozbořenou zeď dostanou do areálu starého kláštera, najdou tu u staré sýpky nejen ideální terén, ale také pořádné dobrodružství. Knížku vydává Albatros.

To je jízda! (Ester Stará)


UKÁZKA Z KNIHY

Vladimír Plešinger: Na střeše Afriky
Je léto, čas kratších i delších cest, a také doba, kdy máme chuť přečíst si nějaký pěkný cestopis. Také v našem pořadu vám chci nabídnout exotický výlet, a to do Afriky. Vladimír Plešinger se vypravil do země, kterou známe buď jako Etiopii, nebo jako Habeš, a napsal knihu nazvanou Na střeše Afriky. Vydalo ji letos nakladatelství Jota s podtitulem Habeší za války, Etiopií v míru. Kniha má přes 350 stran a najdete tu informace o všedním životě této africké země, popis krajiny i měst, něco z historie a také řadu tipů na pozoruhodné výlety. Jak hned sami uslyšíte, cesta touto zemí vám může přinést i nečekaná setkání – třeba se slavným francouzským básníkem, božským rošťákem. Ukázku z kapitolky nazvané Básník a hyeny čte Martin Hruška:

Na střeše Afriky (Vladimír Plešinger)


RECENZE Davida Žáka

Chuck Palahniuk: Prokletí
V novém českém překladu románu amerického spisovatele Chucka Palahniuka Prokletí, který vydalo nakladatelství Odeon, se třináctiletá dívenka Madison ocitá v pekle. Může za to její náruživé až přehnané kouření marihuany. Dívka je skeptická a existenciálně smýšlející. Rebelka každým coulem. Zajídá se jí život i smrt. Dobře ví, že se sem mohla dostat i za jiné prohřešky, třeba za nošení padělaných značkových bot nebo za čurání do bazénu. Hrdinka je tedy mrtvá, což jí ovšem nebrání vyprávět svůj příběh, vtipně a s nadsázkou glosovat nové prostředí, ale i svět, z něhož přišla.

Prokletí (Chuck Palahniuk)

Dcerka dvou hipísáků a anarchistů, z nichž se stali v showbyznysu milionáři. Chodí po domě vždy nazí a létají soukromým tryskáčem. Čisté svědomí si kupují tím, že zastávají tzv. bio a eko styl. Adoptují na dálku děti z třetího světa, aniž by věděli, kde ta která země leží na mapě. Na svou dceru ovšem ve svém láskyplném a hvězdném programu pozapomněli. Madison se v pekle ocitá po boku Adolfa Hitlera, Kateřiny Medicejské, Kennedyových a Charlese Darwina. Nejhorším ďábelským zážitkem je pro ni sledování art filmů s hvězdným obsazením, kdy vždy pouštějí Anglického pacienta nebo Piano, což se ovšem z daleka nevyrovná docházce do školy nebo ekologickým táborům, kam ji rodiče proti její vůli posílali, aby se jí zbavili. Rodiče ji zkrátka vychovávali více než liberálně, coby bývalí zastánci volné lásky jí přidávali do vánoční punčochy vedle ovoce i špetku hašiše.

Palahniuk se ústy své hrdinky vysmívá celé generaci květinových dětí šedesátých let, která se dovolávala nezávislosti, tolerance a svobody, aby se nyní stala součástí establishmentu, proti kterému brojila. Navzdory tomu, že se děj odehrává v nehostinném pekle, kde tečou řeky výkalů a moře je plné promarněného spermatu, jde o nejpozitivnější Palahniukův román. Madison a jí podobní puberťáci totiž neberou smrt nijak fatálně, prostě vědí, že už se jim nic horšího nestane. Mohou přijít jedině o iluze.

Po kultovním Klubu rváčů je tedy na knihkupeckých pultech další divoká jízda z pera amerického rebela, tentokrát ovšem z módního pekelného klubu, který vítá kromě pubescentů i všechny VIPs. A jak trefně poznamenává autor: „V klubu, kde smrt je ta nejzazší hranice. Teprve smrt nás odhalí. Po smrti totiž nemusíme žít pro jiné.“


SOUTĚŽ

Správná odpověď: William Blake
Výherci: H. Klicmanová, F. Lukš, V. Pešek, P. Plocha, P. Přech, E. Vlková
Nová hádanka: 20.8. 1847 se narodil Alexandr Glowacki, který psal pod pseudonymem, a ten vám neprozradíme, protože to je naše dnešní hádanka. Tento polský autor byl ve své době velmi úspěšný a některé jeho knihy neztratily ani dnes své kvality. Nejznámější je jeho varšavský román Loutka a historický román Farao. Kdo to je?

autor: Hana Soukupová
Spustit audio