U rybníku Řežabinec na jihu Čech žije desítka ohrožených ptačích druhů a nevšední vegetace

Okolí rybníka patří ke klimaticky nejsušším a nejteplejším oblastem jižních Čech. Součástí rezervace je i pahorek Pikárna s porosty teplomilné květeny.

Samotný rybník vznikl na mokřadu poblíž tehdejšího řečiště Otavy v roce 1530 na příkaz Kryštofa ze Švamberka. Postupně však jeho vodní plocha zarůstala bažinatým porostem tvořeným převážně rákosem, až rostliny pokryly přibližně 40 procent plochy rybníka.

Nevhodné hospodářské zásahy a nadměrný chov ryb převážně v 70. a 80. letech 20. století měly za následek poškození chráněné lokality a vyhynutí řady druhů. Rozsah pokrytí rákosem poklesl na dnešních přibližně 15 procent.

Ptačí pozorovatelna|foto: Filip Černý

Od roku 2011 je vlastníkem rybníku stát, fakticky se o něj stará Agentura pro ochranu krajiny ČR, která se do jeho okolí snaží navrátit druhovou pestrost a minimalizovat negativní dopady vlivu člověka.

Lokalita je významným hnízdištěm a tahovou zastávkou mnoha druhů vodních ptáků. Rezervace byla na Řežabinci vyhlášena v roce 1949 a rozšířena v roce 1986. V roce 2004 zde byla ve stejných hranicích vyhlášena Ptačí oblast zařazená do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000, v západní části je pak vymezena evropsky významná lokalita pro vzácný mech srpnatku fermežovou.

Přehled o celém území získáte z dřevěné vyhlídkové věže, kterou u rybníka vybudovalo Prácheňské muzeum v Písku.

Řežabinecké tůně|foto: Filip Černý

Území rezervace je přístupné po veřejné cestě, která vede od nádraží v Ražicích podél trati k rybářské baště a dále po východním břehu rybníka přes pahorek Pikárnu k rybniční hrázi. Na hrázi se napojuje na turistickou značku spojující Putim a Sudoměřské rybníky.

Od rybářské bašty až k hrázi je cesta doplněna osmi informačními tabulemi, které zájemce seznamují s mnoha údaji o území rezervace i vlastním rybníku. Od nádraží k rozhledně to je zhruba jeden kilometr.