U Lišova na Českobudějovicku najdete v bývalém lomu „věčné místo“

4. březen 2014
Česko – země neznámá , Česko - země neznámá

V lese vlevo od silnice z Lišova do Českých Budějovic leží v bývalém lomu na rulovém podkladě pomníček - jeden ze sedmi základních bodů výškového měření v bývalém Rakousku-Uhersku.

Tehdejší nadmořská výška byla určena podle hladiny Jaderského moře v Terstu na 565,1483 metrů, dnes je stanovena na 564,7597 metrů nad mořem podle hladiny moře Baltského.

Pomník vznikl roku 1889 v rámci výškového měření Rakousko-Uherska prováděného v letech 1872 až 1896 vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni. Skládá se ze tří granulitových bloků: spodního nízkého kvádru se čtvercovým půdorysem, středového vyššího kvádru a vrchního hranolu s jehlanovitým zakončením. Celková výška je zhruba 1,8 metru.

Středový kvádr nese latinský nápis:

Text, který návštěvníky seznamuje, v jakém roce zde byl geodetický bod zaměřen

LOCUS PERENNIS
diligentisimae cum libella librationis
quae est in Austria et Hungaria con-
fecta cum mensura graduum me-
ridionalium et parallerorum quam
Europeam vocant erectum
MDCCCLXXXIX

Nepřesněpřeloženo: LOCUS PERENNIS, hlavní pevný bod přesné nivelace Rakousko-Uherska zřízený ve spojení se stupňovým měřením v Evropě. 1889

Název Locus perennis na kvádru znamená „věčné místo“. Samotný zeměměřičský bod má podobu leštěné destičky o velikosti 10×10 centimetrů. Do soustavy byl zapojen už v letech 1878 až 1879. Přikrytý je zmíněným pomníkem. Ten obsahuje skleněný válec s mosazným poklopem a utěsněný parafínem. Dovnitř byly uloženy dobové dokumenty, naposledy v roce 1940.

Pomník je v místním podání mylně považován za střed Evropy.

Pomník Locus perennis stojí v bývalém rulovém lomu 100 metrů jižně od silničního tahu České Budějovice – Lišov (E551) a 150 metrů jihovýchodně od odpočívadla. Lze k němu dojít i po červené turistické značce z Lišova (2 km) nebo po zelené z vesnice Zvíkov (3,5 km).


Zvětšit mapu

autor: Filip Černý
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.