U domu mají 23 pštrosů. Dvoumetroví opeřenci se dají ochočit, ale kradou brýle a klobouky

9. leden 2018
Václav Král z Kluk u Písku chová pštrosy

Dokáže běžet až stokilometrovou rychlostí, má nejdelší krk a největší vejce v ptačí říši a když nakopne člověka, může ho i zabít. Řeč je o pštrosovi dvouprstém. Když přijedete do Kluk u Písku, uvidíte jich za plotem zahrady Václava a Alice Králových hned třiadvacet.

Stačí zavolat: „Pojď, pojď!“ a pštrosí samec se začíná natřásat, čepýřit a tak trochu tancovat. „To se nepředvádí, to nám hrozí, ukazuje svojí agresivitu a brání si tak svoje území,“ vysvětluje Václav Král, který chová pštrosy už šestým rokem.

S více než dva metry vysokým samcem Emilem se nikdy nedohaduje, komu patří zahrada. Samice Bára a Matylda jsou daleko přátelštější. Dají se i pohladit.

Pštrosi mají pro sebe velkou zatravněnou ohradu, kterou před nimi obývala kráva. Na rozdíl od ní ji umí dokonale spást. „Jsou lepší než ovce a dokonce i než sekačka,“ pochvaluje si jejich chovatel. „I tak jim musím trávu ještě síct,“ dodává.

Václavu Královi se daří pštrosy také rozmnožovat. Nejmladší přírůstky se narodily minulý rok v říjnu. Zatím se většinou schovávají ve stodole. Když se k nim někdo přiblíží, tak utečou, nebo si lehnou. To dělají, když se bojí. V roce už jsou vysocí jako jejich rodiče.

Samec Emil umí řvát jako lev

Aby pštrosáčata dobře rostla, musí jim podstrojovat. „Nařežu jim seno, pak to dám do mixéru, přidám obilí, granule a řepu,“ vyjmenovává všechny složky krmné pštrosí směsi. „Mláďata potřebují vitamíny, ty mají v granulích a taky nesmí zmoknout. Jsou hodně choulostivá, horší než krůty,“ popisuje.

Václav Král z Kluk u Písku chová pštrosy

Pštrosáčata jen tiše pípají, zato samec Emil umí hlasitě houkat. „Buď láká samice, nebo vyzývá protivníka k boji. Zní to jako řev lva,“ srovnává hlasové projevy chovatel.

Pštrosí vejce je největší vejce v ptačí říši. Když neskončí v líhni, udělá z nich Alice Králová omeletu, která je jako ze dvaceti slepičích vajec. Na výrobu nudlí z jednoho pštrosího vejce spotřebovala čtyři kila mouky.

Pštrosi se dají i ochočit. „Platí to ale spíš o samicích. S povahou je to u nich jako u lidí – některá samice je bázlivá, jiná drzá,“ popisuje Václav Král.

Mezi drzé pštrosice patří Bára. Poznala to i Alice Králová. „Bára se mi jednou opřela o záda, kolem hlavy najednou vidím zobák, sundala mi brýle a hrála si s nimi ve vzduchu. Musela jsem ručkovat, stahovat krk dolů, abych si mohla vzít brýle zpátky,“ líčí svoji příhodu s opeřenou zlodějkou. Václavu Královi pro změnu Emil ukradl klobouk.

Při setkání s pštrosy musí být lidé obezřetní. Tento pták dokáže člověka i zabít. Svojí obrovskou nohou ho může doslova rozpárat. Z toho si ale manželé Královi z Kluk na Písecku nic nedělají. Chov pštrosů baví, a proto je ani tato skutečnost od něho neodradí.