Tři ničivé povodně za 15 let zažila Putim. Proti velké vodě tu ale nemohou nic dělat
Ničivé povodně zasáhly Jihočeský kraj v roce 2002. Pro některé obyvatele je to už jen vzdálená vzpomínka, voda jim od té doby dala pokoj. Jinak je tomu v Putimi, kam se ještě dvakrát vrátila. Zatímco jinde pomohla protipovodňová opatření, Putim se něčeho takového nejspíš nedočká.
Velká voda vždy zaplavila most známý z filmu o dobrém vojáku Švejkovi. „V roce 2002 tady vystoupala hladina do výšky 550 centimetrů a kamenný most vůbec nebyl vidět. Potom přišla voda v roce 2009, to bylo 325 centimetrů, a znovu v roce 2013, kdy hladina dosáhla asi 410 centimetrů,“ vyjmenovává Miloslav Uhlík, starosta dobrovolných hasičů.
Na jednom domě v těsné blízkosti mostu zrovna visí cedule Na prodej. „Vždycky tak tři, čtyři roky po povodni se domy opět začínají prodávat. V posledním půlroce se prodaly dva domy, které jsou pravidelně při té povodni zasaženy,“ říká starosta Putimi Petr Matouš.
Do protipovodňových opatření na jihu Čech stát investoval už přes miliardu korun. Velmi dobrou ochranu proti záplavám mají České Budějovice, které by nyní neměla ohrozit ani pětisetletá voda. Blatná by měla odolat stoleté vodě, padesátileté pak Soběslav, Bechyně nebo Dráchov. A už třeba rok 2013 prověřil opatření v Českém Krumlově.
Protipovodňové opatření, které by pomohlo, nejspíš neexistuje
Putim se ale podle všeho zásadních změn v tomto ohledu nedočká. V roce 2013 byla nejpostiženější obcí v kraji. Politici, vedení obce, kraj i povodí mají snahu s tím něco udělat, ale výdaje na jakékoli protipovodňové práce by byly v řádech mnoha desítek milionů korun a s vidinou slabého výsledku jen o několik centimetrů snížené hladiny.
„Co šlo udělat, to znamená vyčistit mlýnský náhon nebo tok řeky Blanice, se podařilo, ale to nejsou zásahy, které by zabránily té povodni. To bohužel nejde. Povodí Vltavy, krajský úřad nebo obec opakovaně nechávaly vypracovávat studie, které by pomohly najít řešení, ale žádné se neobjevilo,“ dodává starosta Petr Matouš.
Putimí protéká řeka Blanice, která se necelé tři kilometry pod obcí vlévá do řeky Otavy. „To je jeden z těch hlavních problémů, protože v okamžiku, kdy řeka Otava má větší průtok, tak nám zpomalí postupně i řeku Blanici. Voda, která přitéká Blanicí, se pak začne hromadit a vytvoří tady velké jezero,“ vysvětluje starosta.
Navíc v 60. letech minulého století vyrostla kolem Putimi nová přeložka. Ta byla postavena na valu a stala se z ní hráz.
Obyvatelům Putimi tak zřejmě nezbývá nic jiného než se naučit s velkou vodou žít. Dokázal to třeba Jiří Kozák. „Není to ideální, ale já jsem toho názoru, že když to vydržely generace před námi, tak to snad musíme vydržet i my. Upravili jsme dům tak, že ve spodní části máme technické přízemí, je tam jen sklep, garáž, odkud se v případě potřeby vystěhuje pouze to nejnutnější, není tam nic cenného,“ popisuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
