Tři čtvrtě století izraelského Zákona o návratu

Zákon o návratu představuje jedno z klíčových právních ustanovení Izraele. Text o pouhých pěti odstavcích přijatý 5. července 1950 naplnil sen nesčetných židovských generací. S vědomím staletí antijudaismu, antisemitismu a tragédie šoa Zákon o návratu ustavil právo Židů na přistěhování do Izraele a jeho občanství jako záruku pro život ve vlastní zemi.

Zákon o návratu původně neobsahoval definici žadatele, ale v praxi se jeho židovství posuzovalo podle tradičních náboženských kritérií – tedy podle židovství matky nebo konverze. Novelizace z března 1970 přinesla změnu. Právo na přistěhování a izraelské občanství měli nadále Židé podle původní definice, kteří však nově nesměli být příslušníkem jiného náboženství. Zároveň zákon výslovně přiznal právo na občanství i jejich manželům, dětem a vnoučatům, i když sami nebyli považováni za Židy.

Zákon o návratu v této podobě se měl jednoznačně vyrovnat s nacistickým pokusem o vyhlazení Židů za druhé světové války. Jak to při debatě o novele zaznělo v izraelském parlamentu, „jestliže byl někdo pronásledován jako Žid podle norimberských zákonů, má morální nárok být považován za součást židovského národa“.

Pravda, izraelské občanství bylo možné a nadále lze získat i podle právních norem srovnatelnými s jinými státy. Zákon o návratu je v tomto ohledu ojedinělý. Pro Izrael se stal naplněním ideje sionistického hnutí – návratu Židů do historické vlasti, ale rozhodující byl vždy jeho přínos jako důležitého demografického faktoru pro rozvoj země.

Ironií osudu je, že právě současná šíře imigračního zákona přinesla i problémy. Naplno se to projevilo při masovém přistěhovalectví do Izraele ze zemí bývalého Sovětského svazu v letech 1990–2006. Podle úředních údajů více než 70 procent nově příchozích nebylo nábožensky Židy, což například sekulárním přistěhovalcům znemožňovalo uzavřít v Izraeli státem jedině uznávané náboženské sňatky. Na druhé straně tisíce osob, které k Izraeli ani židovství neměly žádný vztah, získaly s občanstvím i finanční podporu a pas – a zakrátko Izrael opustily. Pro stát to znamenalo ohromné finanční ztráty.

V Izraeli se proto hovoří o zpřísnění Zákona o návratu. Podle v květnu předloženého návrhu by nárok na občanství měli nově pouze Židé podle tradiční náboženské definice, jejich manželé a děti, zatímco vnoučata a jejich manželé by tuto možnost ztratili. Proti takovému návrhu vystupují reformní a konzervativní židovská hnutí ve Spojených státech a nespokojeny jsou i ruské a ukrajinské komunity, kde je židovství časté v otcovské linii.

Zákon o návratu je tak dalším tématem, kterým se Izrael jistě bude zabývat.