Tomáš Krýza si splnil klukovský sen. Díky němu máme v Jindřichově Hradci největší betlém na světě

22. prosinec 2020

Největší mechanický lidový betlém na světě je k vidění u nás. V Muzeu Jindřichohradecka v jihočeském Jindřichově Hradci. Krýzovy jesličky se rozprostírají na šedesáti metrech čtverečních, je na nich bezmála čtrnáct set figurek a víc než sto z nich je pohyblivých. Zcela právem jsou tak zapsány v Guinnessově knize rekordů.

Tomáš Krýza byl jindřichohradecký měšťan a punčochářský mistr. Když mu bylo devět let, pozoroval svého strýce, jak staví o Vánocích jesličky. Prohlásil tehdy, že až bude velký, postaví si svoje. A ty že prý budou ještě větší a krásnější.

Tato drobná příhoda se udála v polovině 19. Století. Tomášův strýc tehdy pracoval jako věžný na jindřichohradecké kostelní věži. V té době patřilo u rodin ve městě k dobrému tónu mít o svátcích v okně vystavený betlém. Okna domácností, plná znázornění výjevů z narození Ježíška, poutala za dlouhých zimních večerů díky svitu svíček pozornost kolemjdoucích, hlavně dětí. A tak není divu, že malý Tomáš, kterému jesličky doslova učarovaly, na svoje předsevzetí nezapomněl.

Když bylo Tomáši Krýzovi osmnáct let, pustil se do díla. Vytvořil betlém s důmyslným mechanismem. Stačilo točit klikou a část figurek jím rozpohybovat. Jednotlivé postavy nejdříve vytvářel z chleba, ty ale neměly dlouhou životnost. Vymyslel tedy vlastní modelovací hmotu ze směsi vody, mouky, klihu a dalších ingrediencí. Ta už figurkám zajistila trvanlivost. Pro postavičky šil také malé oblečky. Jen u Ježíška udělal výjimku, toho si nechal odlít z vosku.

Na betlému pracoval šedesát let

Původně byly Krýzovy jesličky malé. Každý rok je ale rozšiřoval o další a další postavy a výjevy. Pracoval na nich bez přestávky šedesát let, až do své smrti v roce 1918. V té době už měřil betlém na šířku sedmnáct metrů a vysoký byl dva metry. Nacházelo se v něm necelých čtrnáct set figurek lidí i zvířat, z nichž víc jak sto třicet se pohybovalo.

Krýzovy jesličky jsou nejnavštěvovanějším exponátem Muzea Jindřichohradecka. Na snímku etnografka Alexandra Zvonařová při čištění figurky slona

Betlém poutal mimořádnou pozornost ještě za života Tomáše Krýzy. Autor jej skládal vždy na Vánoce a časem za jeho prohlídku začal vybírat i drobné vstupné. Jesličky byly vystaveny jako kuriozita i na hospodářsko-průmyslové výstavě v Praze v roce 1894.

Necelých dvacet let po smrti Tomáše Krýzy věnoval jeho syn betlém jindřichohradeckému muzeu, kde se nachází dodnes. Významný byl pro jesličky rok 1998. Tehdy byly zapsány do Guinnessovy knihy rekordů jako největší mechanický lidový betlém na světě.

Jesličky je možné vidět v hlavní budově Muzea Jindřichohradecka na Balbínově náměstí v Jindřichově Hradci po celý rok. V období adventu a Vánoc pak muzeum každoročně pořádá i řadu doprovodných akcí a výstav, které se týkají české betlémářské tradice.

autor: Filip Černý
Spustit audio