Tisíce listnatých stromů zkrášlí krajinu v okolí Heřmaně na Písecku. Vysadí je rodina místního zemědělce

„Udělám jamku hlubokou dvacet centimetrů, kam následně uložím sazenici dubu. Výška stromečku je 120 centimetrů a sází se přibližně tři metry od sebe,“ ukazuje na poli nedaleko Heřmaně na Písecku místní zemědělec Jaroslav Mikulenka.

Vysadit stromořadí dubů, lip, třešní a bříz mu pomáhá švagrová Eva Mikulenková. „Momentálně nasazujeme ochranu proti okusu, aby na stromeček nešla žádná zvěř. Před námi je takový pás mezi vzešlým ovsem a na něm budou všude stát stromky,“ popisuje.

Rodina Mikulenkova se rozhodla, že letos v krajině vysadí celkem čtyři tisíce stromků. „Před šedesáti lety bylo běžné, že na takovém poli bylo několik remízů, několik mezí, které zadržovaly vodu a současně poskytovaly úkryt drobné zvěři,“ připomíná Jaroslav Mikulenka.

Čtěte také

Zalesněné plochy po kůrovcové kalamitě dělají starosti malým obcím. Z nízkého rozpočtu musí zaplatit péči o stromky

„Ve finále, až ty stromky budou vzrostlé a bude třeba s nimi něco dělat, tak my už tady možná nebudeme, ale bude to pro naše děti a jejich děti,“ dodává Eva Mikulenková.

Stromy zemědělci vysadí na svých polích a pastvinách v okolí Heřmaně. „Na pastvinách stromy vytvoří stín, nebude se tolik vysušovat půda. Na polích omezí erozi půdy, budou zamezovat splavování ornice a naopak zadrží vodu v krajině,“ dodává Jaroslav Mikulenka, který na výsadbu stromků dostane příspěvek od ministerstva zemědělství.

Lidem ale může přispět také ministerstvo životního prostředí. „Na tvorbu a obnovu krajinných prvků je vyhrazeno celkem 800 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí zatím přijalo 22 žádostí, z toho osm se zaměřuje na výsadbu stromů, obnovu alejí a protierozní opatření. Ostatní se týkají vodních prvků v krajině, a to hlavně rybníků, mokřadů, tůní a zlepšení vodního režimu,“ uvádí mluvčí Veronika Krejčí. Zájemci můžou o tuto podporu žádat do 30. června.