Tip na výlet daleko od civilizace. Podél Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě vede nová naučná stezka

Z české strany je ideálním výchozím bodem pro procházku po nové stezce podél Schwarzenberského plavebního kanálu parkoviště u zaniklé osady Růžový Vrch poblíž Přední Výtoně, kde se také říká Na Korandě.

„Stezka má dvě varianty. Jedna je dlouhá šest kilometrů, druhá devět. Má třináct zastavení s informacemi hlavně o plavení dřeva, ale i pohnuté historii pohraničí. Je to daleko daleko od civilizace, takže si užijete krásný výlet v čisté šumavské přírodě,“ říká Michal Rolčík, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu ve Vyšším Brodě.

K dispozici je i brožura s mapou, která upozorňuje na zajímavosti na trase a zároveň nabízí úkoly a hádanky pro děti. Brožurou v češtině a němčině provádí havran Ossi.

Schwarzenberský plavební kanál označují autoři brožury za osmý div světa. Vybudoval ho v letech 1788 až 1790 Josef Rosenauer na příkaz knížete ze Schwarzenbergu pro přepravu dřeva z těžko přístupných lesů Šumavy do Vídně.

Zhruba 44 kilometrů dlouhý kanál překonával v nadmořské výšce 800 metrů hlavní evropské rozvodí a vedl splavovaná polena k řece Große Mühl a dále do Dunaje. U Untermühlu plavci polena vytahovali z vody, nakládali na velké vory a splavovali až do Lince a Vídně. Zvláštností je 400 metrů dlouhý tunel u Hirschbergen.

Splavovalo se každé jaro v době tání sněhu, potřeba k tomu bylo až tisíc dělníků. Po celé století byl Schwarzenberský plavební kanál důležitou dopravní cestou, ale po otevření Mühlkreisbahn v roce 1888 jeho význam postupně klesal. Poslední plavení dřeva se uskutečnilo v roce 1916.

Dnes zašlou slávu plavců a jejich řemesla připomíná u Schwarzenberského plavebního kanálu pravidelně folklorní soubor Libín-S Prachatice. Jeho členové předvádějí i plavení dříví přímo v kanálu.