Tetování ovlivňuje imunitu. Snižuje účinnost očkování proti covidu, na chřipkové působí opačně, zjistili vědci
Tetování není jen estetickým či dokonce uměleckým doplňkem na lidském těle. Může také dlouhodobě působit na imunitní systém člověka. Prokázal to přelomový mezinárodní výzkum, na kterém se podíleli jihočeští vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Zjistili například, že tetování může zásadně ovlivnit účinnost očkování.
V našich zeměpisných šířkách se prokazatelně tetovalo už v pravěku. Jak ale nedávno zjistila skupina vědců z celého světa, toto zdobení těla má značný vliv na obranyschopnost lidského organismu, mění účinnost očkování a tetovací inkoust dokáže dlouhodobě formovat prostředí v lymfatických uzlinách.
Na výzkumu pracoval vědecký tým složený ze dvanácti mezinárodních skupin pod vedením profesora Santiaga F. Gonzálese ze švýcarského Institutu pro výzkum v biomedicíně. Čeští zástupci v čele s Martinem Palusem z Biologického centra Akademie věd se věnovali především stránce imunologické a virologické.
Jedním z hlavních a převratných zjištění studie publikované v prestižním vědeckém časopise PNAS je vliv tetování na účinnost vakcín. „V případě očkování proti covidu se ukázalo, že po tetování je jeho účinnost snížená, ale u vakcíny proti chřipce tomu bylo přesně naopak,“ popisuje Martin Palus.
Část imunitních buněk zůstává dlouhodobě poznamenána tetovací barvou, hůře zpracovává antigen a poskytuje slabší signály potřebné pro tvorbu protilátek. Stejně jako v případě pokusů provedených na laboratorních myších, i lidské imunitní buňky vystavené inkoustu reagovaly na antigen méně efektivně. Tato zjištění otevírají nové otázky o bezpečnosti tetování i možných dopadech u lidí, kteří mají „pokreslenou“ větší část svého těla.
Podle Martina Paluse ale odborníci momentálně nedokáží říct, zda je tetování nebezpečné, či nikoli. „Každopádně není neutrální, nejedná se jen o uložení pigmentu v kůži nebo v těle. Naše zjištění poskytuje výstupní bod pro další klinické studie. Tato otázka má následný dopad třeba do rozvoje rakoviny a dalších onemocnění. Jsou to sice drobné záležitosti, ale můžou mít nemalý vliv,“ dodává virolog.
Celý rozhovor s virologem Martinem Palusem si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
