Tanec je už od pravěku přirozená forma vyjádření i terapie, nepotřebujete k němu ani hudbu, říká tanečnice Pavla Vařáková

Co pro učitelku tance, choreografku a tanečnici vlastně tanec znamená? „Tanec pro mě znamená nějakou formu sebevyjádření, je to i forma uvolnění, relaxace a komunikace se svým tělem,“ odpovídá Pavla Vařáková.

Jistou tendenci k tanci v sobě máme všichni. A to už  odnepaměti. „Tanec a hudba provází člověka odpradávna. Už od pravěku je to přirozená forma vyjádření, fyzického uspokojení, tanec a pohyb jsou pro člověka přirozené,“ komentuje profesionální tanečnice.

Zatancovat si dokonce mohou i lidé, kteří hudbu sice neslyší, ale vnímají vibrace. „Určitě. My dokonce na hodinách pracujeme s tichem. Netančíme na hudbu, ale na ticho. Pracujeme s přirozeným rytmem těla. Když jste v tichu a pohybujete se, tak si tělo vytvoří vlastní rytmus,“ popisuje Pavla Vařáková.

Čtěte také

Místo drahé síťoviny použili na kostým obvazy. Tak dokázali čeští tanečníci držet krok se špičkou

K takovému rozpohybování jsou tanečníkům vodítkem i rytmy srdce či dechu. „Anebo si můžete navnímat rytmus v přírodě. Zvuky přírody, její rytmy, pohyb v ní. Rytmus najdete všude a ve všem. A může to být i účinná životní terapie,“ dodává Pavla Vařáková.

Tanec nemusí být jen baletní a na špičkách anebo pódiové vystoupení současného tance. Je to i polka a valčík v hospodském sále, je to argentinské tango, řecký kolový tanec, bojový tanec primitivních národů. Je to trsání na retro diskotéce, je to pogo…

„Přesně tak. Pro každého může slovo tanec znamenat něco jiného a je to jedno. Všechny formy tance jsou skvělé a záleží na každém z nás, co nám vyhovuje, jaký máme temperament, co nám udělá dobře, jestli vyhledáváme pomalejší pohyb, anebo si chceme pořádně zatančit na Michala Davida. Dopřejme si ho denně. Je to pohyb, který je hodně důležitý. Jak pro tělo, tak i pro duši,“ uzavírá tanečnice.

Celý rozhovor s Pavlou Vařákovou si poslechněte online.