Také trumpetista se mohl stát nashvillskou hvězdou country and western. Danny Davis byl důkazem!
Vlídné tóny vás hudebně přenesou do mekky hudby country and western, do Nashville. Pro tento žánr jsou jistě nejtypičtějšími nástroji steel kytara, housle, piano nebo banjo, ovšem nashvillskou hvězdou se mohl stát rovněž trumpetista. Důkazem toho byl Danny Davis, lídr kapely Nashville Brass a spolupracovník slavných zpěváků jako Willieho Nelsona nebo Hanka Locklina.
Danny Davis se narodil rodičům irského původu před 101 roky jako George Joseph Nowlan ve městě Dorchester ve státě Massachusetts.
I když byl nepochybně zdatným trumpetistou, nejprve zkoušel štěstí jako zpěvák a také pracoval jako producent pro nahrávací společnost MGM, později přesídlil do newyorské kanceláře mocné firmy RCA. Jeden z nejvyšších představitelů jejího managementu, slovutný kytarista Chet Atkins, Dannymu Davisovi nabídl místo v Nashville.
Po vzoru ještě populárnějšího trumpetisty Herba Alberta a jeho souboru Tijuana Brass sestavil Danny Davis kapelu, která však svým stylovým zaměřením inklinovala jednoznačně ke country.
V rozmezí let 1968 až 1973 vydal trumpetista Danny Davis se svou kapelou Nashville Brass alba, která hlavně po stránce umělecké byla úspěšná. V pořadí druhé album bylo v roce 1970 ověnčeno cenou Grammy za nejlepší instrumentální výkon v žánru hudby country and western.
Od věhlasného nashvillského trumpetisty Dannyho Davise, který se odebral na věčnost v červnu roku 2008 ve věku 83 let, a jeho větší kapely Nashville Brass zazní instrumentální úpravy řady především countryových evergreenů jako Jambalaya, San Antonio Rose, Wings of A Dove nebo skladba původně spojená s Charlesem Aznavourem Yesterday, When I Was Young.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.