Také Budějovice měly Zlatou stoku. Plnila stejnou funkci jako třeboňská, ale neví se, kdo ji navrhl

Budějovická Zlatá stoka vznikla za stejným účelem jako slavná třeboňská. „Byla to napájecí stoka pro městské rybníky. Město začalo budovat rybniční soustavu v 15. století, navíc v okolí měli své tvrze rytíři, kteří také potřebovali vodu. V krajině byl jeden jediný potok, který nestačil, takže už od doby Jiřího z Poděbrad jsou zaznamenané spory o vodu,“ uvádí Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.

Město mělo v záloze trumf. Patřila mu vesnice Litvínovice, kolem které protékala Vltava, prakticky nevyčerpatelný zdroj vody. „Pak už jen stačilo, že se našel někdo šikovný, kdo dokázal vyprojektovat stoku. Bohužel ale nevíme, kdo to byl, žádný zápis o něm se nedochoval,“ říká archivář.

V roce 1519 budování stálo 129 kop

„Někdo přišel s nápadem, že když se vykope šest kilometrů dlouhá stoka od mlýna u Litvínovic až do rybniční soustavy u Českého Vrbného, tak to plně postačí i na napájení toho největšího rybníka, což byl Černický neboli Černiš,“ dodává.

V českobudějovickém archivu se dochovaly alespoň záznamy o tom, kdy a za kolik se Zlatá stoka stavěla, i když jsou jen velmi stručné. „Sice nevíme, kdo přišel s tím nápadem, ale víme naprosto přesně data. Stoka byla vykopána v letech 1519 a 1520. Dokládá to jeden řádek v městské účetní knize,“ ukazuje Daniel Kovář.

Čtěte také

České Budějovice se v 17. století staly hlavním městem království. Byly tu uložené i korunovační klenoty

Z účetní knihy je možné vyčíst, že v roce 1519 bylo za stavbu stoky zaplaceno 129 kop v roce 1520 ještě 30 kop a 19 grošů. „Z toho je jasné, že hlavní práce se dělaly v roce 1519 a o rok se stoka patrně už jenom dokončovala nebo se kopaly nějaké boční větve,“ komentuje archivář.

Kromě nákladů na samotnou práci muselo město zaplatit také za pozemky. „Většina pozemků městu nepatřila, protože při vytyčování musel být brán ohled na sklon. Teprve dodatečně se dělala majetková vyrovnání a tyto náklady jsou v knize převodů nemovitostí. Je tady výše náhrad pro asi 25 měšťanů nebo sedláků z okolních vsí, přes jejichž pole a louky byla stoka vykopána,“ doplňuje Daniel Kovář.

K napájení rybníků sloužila budějovická Zlatá stoka asi do poloviny 20. století. Dnes je z převážné části vyschlá nebo zaniklá, ale na okraji Litvínovic v ní směrem do Stromovky proudí voda. „V roce 2002 město funkci prvních asi dvou kilometrů stoky obnovilo, aby byl proplachován rybník Bagr,“ vysvětluje archivář.

Po stopách staré technické památky v těsném okolí krajského města se vydal Zdeněk Zajíček v magazínu Vltavín. Kromě toho nabízí zajímavosti z historie sporáku a kachlových kamen.