Svět dotací v zemědělství je pokřivený, souhlasí ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná
Evropská unie spěje k nové společné zemědělské politice. Měla by být takzvaně zelená. Dlouhodobým cílem je ekologická produkce se zanecháním neutrální uhlíkové stopy. Z toho plyne také zelená krajina, čistý vzduch a zdravé potraviny.
„Ta teorie, ty vize, ty ambice nové společné zemědělské politiky jsou v teoretické rovině nebeské. Obávám se ale, že finanční dopady mohou být pro spotřebitele pekelné,“ reaguje ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
Ekonomický dopad na obyvatele Česka podle ní zatím nikdo nekvantifikoval. „Jen Američané spočítali, co by uhlíková neutralita stála, údajně jim vyšlo asi 13 tisíc korun na každého obyvatele. Co se týče českého prostředí, tak jenom selskými počty – jestliže zemědělská produkce České republiky činí 120 miliard korun a podle nové zemědělské politiky má být 10 procent půdy ladem, tak si těch deset procent můžeme rovnou odečíst. Enormně se má snížit spotřeba minerálních hnojiv a ochranných prostředků na rostliny, ačkoli my jsme už teď na nejnižší úrovni. Pravidla ale mají platit paušálně pro všechny. To už tady pak nevypěstujeme ani nevychováme skoro nic,“ říká.
Z pohledu agrární komory i její jihočeské šéfky je to, kam se Evropská unie pouští, velice tenký led. „Uvidíme, jak to bude převedeno do praxe. Rozpočet na kompenzace veřejné služby zemědělců je v plánech zatím stejný jako v předcházejícím období, ačkoli náklady rostou. V oblasti investiční je dokonce plánován značný pokles alokace. Čili jednáme a snažíme se naopak dosáhnout vyšší míry kofinancování s Evropskou unií – teď je na úrovni 35 procent, zatímco třeba Rakousko má 100 procent. Je zřejmé, že to bude zase velmi těžký boj národních rozpočtů a zájmů,“ konstatuje Hana Šťastná a apeluje na veřejnost, aby podpořila české zemědělce tím, že bude kupovat jejich výrobky.
Čtěte také
Není svět dotací pokřivený? Nevytváří nefér prostředí, ve kterém jeden dostane něco darem, zatímco druhý si to musí vydobýt sám? Nestálo by za to to celé škrtnout a začít hospodařit spravedlivě a se selským rozumem? Také takové otázky Hana Šťastná v Českém rozhlase České Budějovice dostala.
„Jasně, já bych se nebála nazvat tento dotační systém přímo perverzním,“ odpovídá. „Myslím si, že čeští zemědělci jsou, co se týče reprodukčních ukazatelů, efektivity a produktivity práce, tak dobří, že kdyby se teď na úrovni Evropské unie zrušily všechny dotace, tak my určitě uspějeme. Projevilo by se to bohužel ve značném nárůstu cen potravin - ke kterému ale stejně teď vlivem inflace dochází - a vyvolalo by to velké sociální nepokoje.“
„Ale každá dotace je jako droga. A zemědělci se jen přizpůsobují požadavkům a pak schytávají ze všech stran, že pěstují řepku. Ale oni musejí přežít,“ upozorňuje Hana Šťastná s tím, že jsou to právě dotační programy, které určují, co budeme pěstovat a chovat, co se nám vyplatí a co ne. „Kdybychom to škrtli, zachovali bychom se podle toho, co chce trh,“ dodává.
O tom, jak ovlivnila trh covidová pandemie, jak se jihočeští prvovýrobci přizpůsobili, v čem jim jde naproti agrární komora a co si její krajská šéfka pro jihočeské zemědělství přeje do budoucna, byla řeč v rozhovoru, který si můžete poslechnout online.
Související
-
Ze začátku jí vadilo, když místo rande musel telit krávu. Teď hospodaří spolu a mají farmu roku
Jsou čtvrtou generací rodu, který se stará o velkou usedlost v Křenovicích na Českobudějovicku. Jakub a Lenka Placandovi teď získali ocenění pro nejlepší farmu roku 2019.
-
Dávat zvířatům zbytky je zakázané. Dnes se to považuje za týrání, varuje šéf veterinární správy
Státní veterinární správa se účastní agrosalonu Země živitelka na českobudějovickém výstavišti. Odborníci návštěvníkům radí s chovem zvířat, ale i s nákazami.
-
Rozsáhlé lány obilí už v Česku nenajdete. Zemědělci museli rozdělit pole s jednou plodinou
Ministerstvo omezilo plochy, na kterých smí zemědělci pěstovat jednu plodinu. Cílem je zabránit erozi a zajistit biologickou rozmanitost. Pravidlo platí od letošního roku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.