Švédské šance u Radvanova odradily Švédy od vpádu do Rakouska. Dnes na místě uvidíte repliku opevnění

Švédské šance se nachází zhruba sto metrů za hraničním přechodem Radvanov směrem k rakouské obci Rading. Dá se k nim pohodlně dojít po stezce od nejjižnějšího bodu České republiky, nebo dojet autem přes Bad Leonfelden do Radingu.

Jedná se o repliku historického obranného opevnění z doby třicetileté války. Už od středověku vedla tímto místem významná Solná stezka, po níž se přepravovala sůl z Rakouska do Čech. V roce 1641 nechala rakouská strana vybudovat soustavu zemních valů, příkopů a dřevěných palisád, aby chránila průsmyk před vpády švédských vojsk.

Původní opevnění bylo dlouhé skoro 1700 metrů a skutečně Rakušanům pomohlo ubránit se před Švédy. V roce 1645 švédská vojska vyplenila Vyšší Brod a okolí. K hranici vyslala průzkumný oddíl, který narazil právě na toto opevnění. Protože Švédové nevěděli, jak silná posádka se za valy skrývá, rozhodli se do Rakouska nepronikat a stáhli se. Opevnění tak splnilo svůj účel, aniž by došlo k velké bitvě.

Dnes jsou tu kromě repliky palisády a obranného valu také dvě makety historických děl, které míří přímo na nejjižnější bod České republiky. Nechybí informační tabule a krátká naučná stezka.

Radvanov

Vesnice Radvanov, německy Raifmass, byla jednou z nejvýznamnějších v jihočeském pohraničí. Ležela asi šest kilometrů jihovýchodně od Vyššího Brodu a až do svého zániku byla nejjižnější trvale obydlenou osadou v Čechách.

První písemná zmínka o Radvanově pochází už z roku 1278, kdy ves patřila cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Vznikla jako kolonizační osada při staré obchodní cestě.

Ještě na počátku 20. století zde bylo 18 domů a žilo skoro 120 převážně německy mluvících obyvatel. Centrem byla hospoda U Prieschlů, kde se pořádaly taneční zábavy, svatby i pohřební hostiny.

Po roce 1945 odešli při odsunu Němců původní obyvatelé. Následovalo krátké dosídlení českými obyvateli, ale po vzniku železné opony se Radvanov ocitl v zakázaném hraničním pásmu. Vesnice byla systematicky zbořena a buldozery srovnána se zemí.

Dnes ji připomíná jen tabule s fotografií, zarostlé základy staveb a kříž postavený v roce 2005 na místě jedné z bývalých kaplí.