Svátek Pesach připomíná vyvedení Židů z otroctví v Egyptě

31. březen 2018

V pátek večer začal židovský svátek Pesach, který připomíná vysvobození Židů z otroctví v Egyptě. Tento příběh je zachycen v biblické knize Exodus a jeho hlavní postavou je Mojžíš.

Oslava svátku Pesach trvá osm dní. Z nich jsou nejdůležitější první dva večery, kdy se slaví hostina zvaná seder. Co se během sederu děje, vysvětluje židovská pedagožka Tereza Gafna Váňová.

Tereza Gafna Váňová: „To je velmi dlouhé jídlo, během kterého se čte kniha - tzv. Hagada. Ta vypráví příběh o východu z Egypta a připomíná jeho různé aspekty. To je právě na tom svátku nejdůležitější, aby si židé znovu zopakovali a uvědomili se, co se v Egyptě stalo.“

Svátek začíná zapálením svíce a požehnáním svátečního dne nad pohárem vína. Před samotnou večeří se jí pokrmy, které symbolizují příběh vyvedení z Egypta.

Tereza Gafna Váňová: „Jí se hořké byliny, v našich zeměpisných šířkách většinou křen. Ty symbolizují hořkost otroctví, které židé zažívali v Egyptě. Dále se jí tzv. charoset, což u nás ve střední Evropě je většinou směs jablek, někdy vína, rozinek a oříšků. Tato směs symbolizuje maltu, kterou Židé používali, když v Egyptě jako otroci stavěli domy. Také vždy jíme nějakou zelenou zeleninu, která připomíná, že ten svátek slavíme na jaře. Ta zelenina je většinou velmi jednoduchá, jsou to buď brambory nebo petržel, a symbolizuje jednoduché jídlo, které židé v Egyptě jedli. Tuto zeleninu namáčíme do slané vody, která symbolizuje slzy a pot otroků v Egyptě.“

Sederová mísa

Na sederový stůl se také dává kost.

Tereza Gafna Váňová: „Měla by to být beránčí kost, ale většinou používáme kost kuřete. Ta symbolizuje poslední egyptskou ránu, kdy podle biblického vyprávění Egyptem procházel anděl smrti, který zabíjel prvorozené. Ale nezabíjel je v židovských domácnostech, ty domácnosti překročil a od toho se také Pesach takto jmenuje, protože pasach znamená překročil. A překročil je díky tomu, že na jejich veřejích byla značka beránčí krví a proto máme na stole beránčí (nebo kuřecí) kost.“

Velmi důležitou součástí sederové tabule jsou macesy, což je nekvašený chléb.

Tereza Gafna Váňová: „Připomíná chléb, který si židé upekli těsně před odchodem z Egypta, protože ve spěchu neměli čas udělat si pořádný chléb, který by vykynul. Tak si museli udělat jen takové jednoduché placky z vody a mouky.“

Aby se při dlouhé sederové večeři udržela pozornost dětí, existují různé triky.

Vedoucí sederu: „A já teď poprosím děti, aby tuto polovinu macesu někam schovaly a já ji potom nakonec budu hledat. Prosím vás, pamatujte si, kam jste ji schovaly, protože když ji nenajdeme, tak tady budeme do rána! Úplatky jsou nachystané!“

Seder se slaví v rodinách, nebo třeba v židovských obcích. Jak seder prožívají židovští senioři v pražském Domově sociální péče Hagibor, vypráví zástupkyně ředitele Kateřina Čeňková.

Kateřina Čeňková: „Vzhledem k tomu, že naši klienti už jsou večer unavení, tak tyto oslavy děláme odpoledne, většinou od půl třetí do pěti. Probíhají klasicky, je to klasická večeře se všemi symboly, vedou to naši kulturní pracovníci, kteří jsou sami praktikující a ty svátky umí. Zažijí si to, ale časově trošičku jindy, než se to pořádá v normální rodině.“¨

Během celého Pesachu se jí pouze nekynuté potraviny.

Spustit audio