Svatební kytice by měla nevěstu hezky doplnit, ne přebít, říká květinářka

19. únor 2016

Květy tón v tónu, které spolu budou ladit a nevěstu hezky doplní, ale nepřebijí. Takovou kytici doporučuje květinářka Marie Hladíková Tůmová, která před nedávnem představila rodinnou firmu na Svatebním veletrhu v Českých Budějovicích.

Nevěsty dnes podle ní mají na výběr z nepřeberného množství květin. „Všechny rostliny jsou víceméně celoročně dostupné, nevěsty mohou volit různé kombinace květů, typy kytic. Sama bych asi nevěděla, co vybrat,“ říká.

Vdávala se přitom loni. Kytici jí vázala spolužačka. „Měla jsem podzimní svatbu a ona mi udělala krásnou kytici z červených růží, ostružin, vřesu, která se k tomu nádherně hodila,“ vzpomíná.

Na květinářství její rodiny se prý obracejí nevěsty s podobným vkusem, které hledají něco jiného, atypického, něco přírodnějšího. „Samy říkají, že jsou rády, že něco takového našli, těší je, že jejich kytice bude jedinečná,“ dodává Marie Hladíková Tůmová.

Pravidla pro květiny na svatbě jsou podle ní v dnešní době volná. Většinou ale platí, že nevěsta má svou kytici, ženich klopu a dále menší kytice dostanou svědkyně a maminky.

Květiny by ale rozhodně neměly být spojeny jen se svatbou. „Stále chodí muži kupovat květiny ženám jen tak. Pokud nyní chcete něco, co dlouho vydrží, klasikou jsou chryzantémy, které můžete mít ve váze až čtrnáct dní. Ale i růžička, když se o ni správně postaráte, týden bez problému vydrží,“ doplňuje.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.