Šumavský Nový Svět u Borových Lad povstává z popela. Uvidíte tam obnovený hřbitov i základy kostela
Ještě před sto lety stávalo v Novém Světě na Šumavě přes dvě stě domů. Dnes jich je tam sotva desetina. V posledních letech ale osada, která málem zanikla, znovu ožívá. Byl znovuobnoven zaniklý hřbitov a pietně upraveny základy zničeného kostela.
Pohraniční hřeben Šumavy byl dlouho bez trvalého osídlení. Až v polovině 18. století rod Schwarzenbergů, tehdejších majitelů nehostinných horských pralesů, pozval do kraje osadníky. Došlo ke kolonizaci, která dostala přízvisko dřevařská a během které vznikla celá řada osad. Mezi nimi i Nový Svět.
Malá osada se rychle rozrůstala a získávala na významu. Nejdříve v ní byla postavena dřevěná kaplička svatého Ducha, kterou ale už po necelém půlstoletí nahradil zděný kostel svatého Martina. U kostela pak vyrostla fara, škola a také hospoda. Na začátku 19. století bylo v Novém Světě dvacet domů, o sto let později jich už v obci stálo desetkrát tolik.
Přesto měla vesnice na mále. Po odsunu Němců po druhé světové válce se totiž Nový Svět vylidnil a většina usedlostí zůstala prázdná. Zchátral i místní kostelík. V sedmdesátých letech pak byl zdevastované stavbě odňat statut chráněné památky a byla srovnána se zemí. Zároveň byl zplanýrován i nedaleký hřbitov, na kterém bagr shrnul všechny náhrobky na jednu hromadu.
K nápravě došlo až v 21. století. Hřbitov byl upraven, náhrobky rozestavěny zpět po jeho ploše a nyní se na něm opět pohřbívá. Z kostela zbyly pouze základy. Ty byly odkryty, zrestaurovány a prostor bývalé lodě byl vysypán štěrkem. Zároveň byl do míst, kde stával oltář, postaven oltář nový. Je z kamene a zdobí ho skleněná plastika výtvarnice Vladimíry Tesařové se svatým Martinem. Umělkyně vytvořila i skleněný kříž, který je umístěn na hřbitově. Na konci stromořadí, které kdysi spojovalo kostel se hřbitovem, byl opraven také pomník padlým v první světové válce.
Všechny znovuobnovené pamětihodnosti jsou v šumavském Novém Světě volně přístupné. Na dohled od nich je vybudováno parkoviště pro návštěvníky, na které po vsi upozorňují směrovky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.