Šumavské říčky jsou plné pstruhů díky líhni. Rybáři si je tu mohou chytit, ale ne odnést

2. únor 2017

Rybí táta. Tak se jmenuje kapitola v knize 25 let příběhů Národního parku Šumava, která popisuje práci Josefa Šperla. Ten je totiž rybářským hospodářem a vedoucím rybí líhně v Borových Ladách. I díky němu tak stále v šumavských vodách plave dost ryb.

Josef Šperl rybařil od dětství, byl to vždy jeho koníček, ale se zaměstnáním ho spojil až později. Původní profesí lesák se k rybářské práci dostal až se vznikem Národního parku Šumava. „Převzali jsme rybářské revíry a shodou okolností kolega, který dělal rybářského hospodáře, potřeboval násadu. Tak jsme se v roce 1997 rozhodli postavit vlastní líheň a ryby odchováváme,“ vypráví.

Líheň je postavena v nadmořské výšce 900 metrů, tedy v pstruhovém pásmu. První výtěr pstruhů se zde uskutečnil v roce 1998. „Pstruh obecný, forma potoční je hlavní zástupce pstruhového pásma. Na Šumavě funguje přirozený výtěr, ale ztráty se počítají kolem 90 až 95 procent. Pokud vytíráme uměle, tak je to obráceně. My máme ztráty kolem pěti, maximálně deseti procent,“ vysvětluje Josef Šperl.

Na jaře se pak plůdek vysadí do všech míst, kde se pstruh normálně vytírá, a tím se posiluje přirozený výtěr.

Po roce 2010 ale v Národním parku Šumava snížili zarybňovací plán u pstruha zhruba na polovinu a zaměřili se na menší ryby. „Ono totiž paradoxně není moc dobré pořád posilovat pstruha, protože to je dravec. Právě v národním v parku jsou důležitější ty menší ryby, které jsou dnes chráněné,“ říká Josef Šperl.

V rybí líhni tak nyní uměle vytírají například mníka jednovousého. „Mník je naše jediná treskovitá ryba, která se vytírá v zimě, na konci prosince, kdy je nejstudenější voda. Je to zajímavé, všechny ryby čekají na teplou vodu, ale mník je nejaktivnější, když má voda kolem nuly. Také má nejmenší jikru ze všech našich ryb, průměr je kolem 0,4 milimetru,“ doplňuje Josef Šperl. Dále v líhni vytírají lipany podhorní nebo střevle potoční.

Vedoucí rybí líhně v Borových Ladách Josef Šperl

Na území Národního parku Šumava jsou v současnosti tři revíry, kde mohou rybáři chytat, a to Křemelná, Teplá Vltava a Studená Vltava. „Chytá se ale metodou chyť a pusť na háčky bez protihrotu a máme omezený počet povolenek. Vydává se dvacet ročních povolenek na každý revír, takže se nemůže stát, že se tam potká hodně rybářů. A tu rybu si neodnesete. Rybář si může vzít pouze rybu, která do těch revírů nepatří, to znamená sivena, štiku, okouna nebo bolena,“ upřesňuje Josef Šperl.

Lidé se však mohou podívat přímo do rybí líhně v Borových Ladách. Prohlídky pro veřejnost tu pořádají od poloviny červa do poloviny září. Přesné termíny najdou zájemci na webových stránkách npsumava.cz. „Zájem je poměrně veliký, hlavně se to líbí dětem, protože jsou vidět ryby. Pokud ještě vyjde počasí, tak je to zážitek. Lidé se sem vrací,“ uzavírá Josef Šperl.

Spustit audio