Šumava určila mé vnímání světa, říká výtvarnice Helena Vanišová

9. červen 2018

„Mně nejde o to zaznamenat věrnou podobu místa,“ říká o svých krajinomalbách Helena Vanišová. „Důležité je, abych si z nějakého místa odnesla vnitřní dojem, postřeh nebo něco, co v sobě ukrývá tamního ducha.

To pak může podle svých slov v obraze rozpracovat do nově vytvořené skutečnosti. V jejích obrazech často dominují odstíny modré a růžové barvy.

Helena Vanišová se narodila v roce 1951 ve Vimperku, ale do sedmi let vyrůstala ve Vlachově Březí u své babičky. Pak se spolu s maminkou odstěhovala do středočeského Berouna.

V roce 1971 začala studovat výtvarné umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlově v ateliéru Cyrila Boudy. V Praze zůstala i po studiích, ale na Pošumaví nezapomněla.

V roce 1981 zakoupila chalupu ve Vlachově Březí, ve stejné ulici, kde kdysi s babičkou bydlela. „Já jsem sem zpátky toužila, myslím že jsem tak hledala rychle uteklé dětství,“ přemítá dnes s odstupem víc jak třiceti let.

Trvalé bydliště má Helena Vanišová sice v Praze, ale většinu roku tráví stejně na Šumavě. Se svým psem chodí po kopcích, které ji fascinují a inspirují – dnes stejně, jako v době kdy byla malá holka. „Šumava ve mně natrvalo utvořila určité vnímání světa,“ tvrdí žena, která vystavovala a vystavuje v mnoha zemích světa.

Povídání Heleny Vanišové o její tvorbě si poslechněte v pořadu Jihočeši v odkazu výše.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související