Studijní cesta na Šumavu zanechala v romantické duši spisovatelky Elišky Krásnohorské mocný dojem
Eliška Krásnohorská, takový pseudonym si zvolila Alžběta Dorota Pechová, aby se s ním zapsala zlatým písmem do dějin české literatury. Od mládí toužila spatřit Šumavu, ale cestování tehdy nebylo tak snadné. Přání jí splnila velkorysá podpora spolku Svatobor, který Elišce Krásnohorské na studijní cestu poskytl 150 zlatých.
V září 1871 se vypravila kočárem z Plzně a během čtrnácti dnů projela velkou část Šumavy. Navštívila Železnou Rudu, Prášily, Modravu, Kvildu, Vimperk, Prachatice a Horní Planou.
Velmi litovala, že trvalý déšť překazil výpravu na Boubín, ale bohatě si to vynahradila výletem k Plešnému jezeru neboli „jezeru Plöckensteinskému“, jak sama píše. „Nebe bylo zachmuřené, malá prška kadeřila hladinu jezerní,“ citujeme Krásnohorskou, „němé mrtvo, přerývané tichými vzdechy větru, činilo zasmušilý obraz ještě kamenitějším, temnějším. ... V tom náhle protrhl se mrak a slunko na okamžik pozlatilo skály, vlny, lesy. Byla to proměna zázračná, čarokrásná, leč jen okamžitá. Opět se zatmělo, jezero se prohloubilo, skály svraštily šedá čela“.
Mocný dojem se vepsal do romantické duše básnířky, která pokračovala ve své cestě přes Čertovu stěnu, Vyšší Brod, Rožmberk, Krumlov, Kleť a České Budějovice, odkud se vrátila do Plzně.
Těch 150 zlatých se Svatoboru vyplatilo. Krásnohorská po dvou letech vydala sbírku lyrických básní Ze Šumavy a v roce 1879 napsala Bedřichu Smetanovi libreto k opeře Čertova stěna.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
