Studenti gymnázia v Táboře vaří pro bezdomovce. Ve svém volnu, bez odměny a často za vlastní peníze

V malé kuchyni se při vaření pro lidi bez domova pravidelně už tři roky průběžně střídá zhruba třicet studentů Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře.

„My se po škole většinou sejdeme a dojedeme pro potraviny, které vyzvedáváme u potravinové banky. Pak jedeme do kuchyně a podle toho, co máme k dispozici, uvaříme nějaké jídlo. Moc často se nestává, že bychom vařili jedno jídlo dvakrát,“ vypráví student Jakub Kremla.

„Je to pro nás velká škola naučit se improvizovat se vším, co máme, včetně času.“ „Vaří se hlavně rýže a brambory. Občas když něco opravdu potřebujeme a nemáme to, tak to sami dokoupíme,“ dodávají jeho spolužačky.

Hotové jídlo studenti rozdávají odpoledne u Jordánu|foto:Jan Kopřiva, Český rozhlas

Tentokrát studenti pro bezdomovce koupili dvě kila párků „Oni mají vždycky největší radost, když se na talíři objeví maso. Jednou jsme třeba dostali zásobu takových těch chalupářských zavařovaček s masem, tak jsme dělali vepřo knedlo zelo. Pokaždé je vidět, že jim to hodně chutná, ptají se, jestli je na přidání, a nikdy nezbyde,“ říká Jakub Kremla.

Kontakt s lidmi bez domova je pro studenty cennou sociální zkušeností. „Občas slyšet ty jejich historky a osudy je hrozně těžké. Když nám ale pak děkují, jedna paní nám třeba nosí kytičky, tak je to moc hezké.“ „Myslím, že se také scházíme kvůli těm lidem, kteří tu vaří. Jsme rádi, že se můžeme každý pátek sejít, být tu společně a něco dělat,“ shodují se.

Kolem páté hodiny odpolední se uvařené jídlo převáží k táborskému Jordánu. Tam ve frontě pravidelně čekají například Peter s Renatou. „Jsem moc rád, že jsou ochotní nám připravit jídlo,“ říká Peter. „Je to úplně perfektní. Přestože studují, starají se o lidi bez domova, dělají něco pro nás a ubírají si vlastní čas. Klobouk dolů před nimi,“ dodává Renata.