Střílení kormoránů? Řeší to jen důsledek, nikoliv příčinu, říká hydrobiolog Martin Čech
Letošní zima přinesla nejen oblíbené radovánky v podobě bruslení na zamrzlých vodních plochách. Počasí v jistém ohledu nahrálo také kormoránům velkým, kteří se za kořistí neváhají vypravit třeba na řeky do center větších měst. Nekontrolovatelné řádění vyhlášeného rybího predátora už několik let vyvolává debaty nad možným řešením. Problematikou se přes dvě desítky let zabývá hydrobiolog Martin Čech z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Kormoráni velcí patří k nejvýznamnějším rybožravým predátorům Evropy a jejich rostoucí populace podle mnohých odborníků ohrožuje původní druhy ryb v řekách. Českým rybářům ročně způsobí škody za desítky milionů korun. Lidé se s nimi momentálně mohou setkat třeba na řece Radbuze v Plzni, ale například i v Českých Budějovicích. Nahrávají tomu aktuální klimatické podmínky.
„Těsně za Plzní je během letošní zimy gigantická kolonie kormoránů čítající asi dva tisíce jedinců. Ptáci tak mohou bezproblémově přelétat přímo do centra. Větší část Radbuzy byla při silných mrazech zamrzlá, ale jsou místa bez ledu, která pro rybožravé opeřence představují prakticky jedinou možnost, kde se najíst,“ říká hydrobiolog Martin Čech.
Radbuzu protékající centrem Plzně uvádí jako exemplární příklad. „V tom místě, kde je největší problém, je řeka vydlážděná a nachází se tam vysoký jez. Ptáci k němu natlačují ryby, a ty nemají žádnou šanci uniknout. Během několika dní jsou tak schopni celou populaci úplně vylovit,“ popisuje.
Experiment na Karlovarsku
Vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích se v současnosti podílí na mezinárodním vědeckém projektu ProtectFish. Nedávno zahájili terénní experimenty s cílem zjistit, jak moc jsou za ztráty cenných původních druhů ryb zodpovědní právě kormoráni. Na řekách Střela a Svatava v Karlovarském kraji umístili ve vybraných úsecích fáborky.
„Určitě tento postup nehodláme aplikovat na všech řekách. Jsou to opravdu vytipované části vodních toků, kde se snažíme kormorána eliminovat. Budeme sledovat, zda tam ryb ubývá více, nebo méně než v místech bez těchto opatření. Fáborky vytváří celou řadu optických a zvukových podnětů, navíc mezi nimi ptáci nejsou schopni přistávat,“ vysvětluje hydrobiolog.
Střílení jako řešení?
Už od roku 2012 u nás kormorán velký není chráněným druhem. Podle zjištění serveru Seznam Zprávy chtějí zástupci české vlády s vedením Evropské unie vyjednat změnu druhové ochrany pro ještě snadnější odstřel. Zatímco rybáři tuto cestu jednoznačně podporují, podle Martina Čecha to není efektivní řešení.
„Je potřeba s tím něco dělat, ale odstřel řeší jen důsledek, nikoliv příčinu. Ptáci se většinou střílí až ve chvíli, kdy ten revír napadnou a ryby sežerou nebo poškodí. Daleko lepší by bylo celou záležitost řešit na celoevropské úrovni, tedy přes Brusel, úředníky a Evropskou komisi,“ myslí si odborník, který život kormoránů mapuje přes dvě desítky let.
„Naši kormoráni, tedy ti, co u nás zahnízdili, nejsou zdaleka tak početní. V přibližně sedmi koloniích žije něco přes 300 až 350 párů, navíc na zimu migrují jinam. K nám ale potom přiletí obrovské množství ptáků z Baltského regionu. Musíme tedy řešit problém, který vzniká někde jinde. Daleko lepší by bylo třeba olejování vajec právě na severu Evropy,“ navrhuje Martin Čech.
Problémům spojeným s kormorány se věnuje pořad Přímá řeč, jehož hostem je Martin Čech z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Celý rozhovor si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
