Středa: Jste spokojeni se svým příjmením?
Líbí se vám vaše příjmení? Raději jste si ho změnili? Máte pocit, že po svatbě máte lepší příjmení než za svobodna? Možná máte slavné příjmení, slavné předky, pomohlo vám to, otevřelo dveře? Stali jste se někdy kvůli příjmení terčem výsměchu?
Příjmení tvoří ve slovní zásobě národa zvláštní skupinu. Jsou zbavena významu slova, z něhož vznikla, zato však ustáleně označují svého nositele.
Jsou dědičná zpravidla po otci, přecházejí (u některých jazyků v přechýlené podobě) na manželku a na dcery (i když se při sňatku snoubenci mohou dohodnout, že si žena ponechá své dosavadní příjmení, popřípadě že ženino příjmení budou používat oba manželé, potažmo jejich děti).
Příjmení vznikala postupně, zprvu u šlechticů v podobě přídomku. V Evropě se příjmení nejprve objevila v Benátkách (9. století), poté se tento zvyk rozšířil do severní Itálie a jižní Francie (10. století), dále do Katalánska a severní Francie (11. století) a dále do Švýcarska a Anglie (12. století).
V českých zemích se objevují od 14. století a rozmach přišel v 15. století. Například v 16. století již příjmení používala většina obyvatel, příjmení však nebylo striktně dědičné…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
