Strach. Nejbrutálnější zločin na Chebsku „pomohli vyřešit“ až henleinovci

Dvojnásobnou brutální vraždu z roku 1930 řešili četníci osm let. Pachatelům se stal osudný návrat na místo činu i štvanice henleinovců. O jejich dalších osudech ale můžeme i navzdory říšským rasovým zákonům jen spekulovat.

Účinkují: Dušan Sitek, Matouš Ruml, Aleš Procházka, Marek Lambora, Natálie Drabiščáková, Ladislav Županič, Jiří Kraus
Scénář: Bronislava Janečková a Vladimír Bružeňák
Režie: Jaroslav Kodeš
Zvuk: Petr Šplíchal
Natočeno: 2017

V Nové Vsi pod Přimdou někdo brzy ráno 27. ledna 1930 napadl 44letého obchodníka Georga Peyerla a jeho 38letou manželkou Francisku, když spali. On měl skoro useknuté obě nohy, přeťatou lícní kost, lebku rozseknutou až na mozek, 11 sečných ran; ona proseknutou hruď až k plicím a přeťatou lícní kost, 9 sečných ran. Stopy sekery byly vidět i na nízkém stropě.

Po útoku zůstali v šoku jejich 5letá dcera i jediný svědek – čeledín Bäumel, který pachatele vyrušil. I když manželé byli movití, z místa činu se ztratila jen peněženka se 6 000 korun, kterou měli pod polštářem. Případ řešili četníci z Přimdy, Tachova i Chebu, pod vedením tachovského okresního velitele kapitána Helebranda.

Jako kdyby to tam pachatelé znali

Hluboký sníh usnadňoval sledování dvojice stop, i když pachatelé měli osm hodin náskok. Směřovali k šest kilometrů vzdálené německé hranici. Brzy se našla zkrvavená deka, která nepocházela z Peyerlovic domu. Měla nejspíše sloužit k odnesení lupu. Jako kdyby pachatelé šli najisto.

Při rekonstrukci způsobu, jak se pachatelé dostali do domu, se ukázalo, že muselo jít o někoho, kdo to tam znal… A v tu dobu četníci na Chebsku měli nevyřešené už dvě vraždy: učitelky Fričové a domkářky Krausové z Aše. Začali s prověřováním tuláků a potulných cikánů.

Sériový vrah na Chebsku?

Byl mezi nimi například jistý Retzer z nedaleké obce Železná, pak Rudolf Lottring z Kraslic a řeznický pomocník Richard Jakob ze Stanovic u Karlových Varů. Všichni ale postupně prokázali své alibi. Vypadalo to, že skuteční pachatelé dvojnásobné vraždy přece jen utekli do Německa.

Vyšetřování uvízlo na mrtvém bodě. Zatímco z vraždy učitelky Fričové a domkářky Krausové byl usvědčen jistý Anton Weiss, vypadalo to, že případ v Nové Vsi bude dalším kriminalistickým pomníčkem. Až do roku 1938. Čeledín Bäumel tehdy dvojici útočníků poznal v hospodě.

Pronásledováni henleinovci

Šlo o dva cikány: Cyrila Horvátha a Josefa Růžičku. Kvůli své rase už byli v Sudetech v roce 1938 nepohodlní. Německo pro ně nebylo vůbec. Pronásledováni henleinovci bloudili krajem a po osmi letech se vrátili i na místo činu. Četníci našli několik svědků, kteří potvrdili, že v lednu 1930 u Nové Vsi tábořili.

Cyril Horváth a Josef Růžička

V roce 1933 například ukradli v konzumu v Broumově u Tachova látky a zboží za 6 200 korun. Stáli nejspíš i za vraždou nočního hlídače Johanna Kollera. Za ni byl nakonec v roce 1935 odsouzen Anton Weiss, vrah učitelky Fričové z Jalového Dvora a zelinářky Krausové z Aše. Zatímco k vraždám žen se Weiss přiznal, ještě pod šibenicí se hájil, že hlídače Kollera nezabil. Podle dobového tisku to vypadá, že brutální útok Cyrila Horvátha a Josefa Růžičky v Nové Vsi roku 1930 jejich oběti nejdříve přežily. Zemřely až v nemocnici.

Ukázalo se, že se oba znají z novoveským hostinským a obchodníkem Hufnagelem. Ten měl v roce 1930 na Peyerla pifku kvůli konkurenci, a dal cikánům tip na vloupačku. Podrobně jim popsal, jak se do jeho domu dostat. I podle novinových článků šlo o „známé firmy“. Měli toho hodně na svědomí.

Chtěli do vězení i s rodinou

Ani Hufnagel, ani Horváth s Růžičkou údajně vraždu neplánovali. Ale Růžička se k ní přiznal. Žádal dokonce, aby do vězení šla i celá jeho rodina. Chtěl se tak vyhnout dalšímu štvaní henleinovci. To hostinský Hufnagel naopak zapíral. Ale všem bylo jasné, že brutální dvojnásobná vražda je konečně vyřešena.

Tento příběh byl zpětně rekonstruován z novinových článků 30. let. Soudní spisy se nedochovaly. Byly v 60. letech zbytečně skartovány se stovkami dalších spisů z první republiky. Jak byli pachatelé potrestáni, se neví. O rozsudku se tisk nejspíše nezmiňoval kvůli závažnějším událostem roku 1938, než byla osm let stará vražda.

(Ne)známý konec příběhu

Soud se nejspíše konal až po podpisu Mnichovské dohody, po které Cheb i se svým soudem a věznicí připadly německé Říši. Další osud pachatelů není známý. Vzhledem k nacistickým rasovým teoriím a zákonům je ale možné předpokládat, že po zřízení protektorátu Čechy a Morava skončili v některém z koncentračních táborů.

autoři: Bronislava Janečková , rota , Vladimír Bružeňák
Spustit audio

Související