Starý zápis o dluhu v budějovickém archivu odhaluje střípek z dějin sklářství na Šumavě

sklářství, sklář, sklo
sklářství, sklář, sklo
0:00
/
0:00

Historie výroby skla na Šumavě má hluboké kořeny, první zmínky pocházejí už ze 14 století. Přesnější údaje o jednotlivých hutích a výrobcích se pak někdy dají objevit na zcela nečekaných místech.

V archivu města České Budějovice je dnes uložený dopis, který pojednává o objednávce 29 liber zrcadlového skla z huti u Volar. „To je pro nás asi nejstarší zmínka o výrobě zrcadel na Šumavě. Samotný dopis je datovaný únorem 1550 a dočítáme se v něm, že huť byla už nejméně jedenáct let v provozu,“ říká ředitel Státního okresního archivu České Budějovice Daniel Kovář.

Dříve se soudilo, že huť u Volar vznikla až ke konci 16. století. Z dopisu však jasně vyplývá, že v roce 1550 už existovala, a to dokonce několik let.

Zápis pochází z takzvaného konceptáře městské korespondence. „Jsou to jakési koncepty dopisů, které městská rada odesílala různým adresátům před polovinou 16. století. Je to zároveň i důkaz, že v budějovickém archivu nenacházíme jen údaje k samotné historii města, ale můžeme tu často najít i zajímavou zprávu o nějakém jiném místě,“ dodává Daniel Kovář.

Dopis byl adresován poručníkům tehdejšího rožmberského panství. Konšelé města se v něm přimlouvají za jednoho budějovického měšťana, který měl pohledávku u skláře z Volar. „Píše se tu, že měšťan s huťmistrem už jedenáct let obchodovali a vzájemně si zboží předpláceli. Měšťan si u skláře objednal zrcadla, ale pak zemřel,“ popisuje ředitel archivu.

Městská rada podle něj měla s podobnými přímluvami bohaté zkušenosti. Asi třetinu obsahu konceptáře tvoří právě přímluvy za podané, jimž zůstal ve světě někdo něco dlužen.

„Většinou přímluva pomohla. Jednak mělo značnou váhu královské město České Budějovice a jednak je dopis adresován na rožmberské panství, takže to byli lidé zvučného jména a velké váhy. Předpokládám, že dokázali peníze vymoci,“ doplňuje Daniel Kovář.

Zajímavostem z českobudějovického archivu se věnuje magazín Vltavín. Dále nabízí méně známé kapitoly ze života Petra Voka z Rožmberka.

Spustit audio
autoři: Zdeněk Zajíček, Andrea Poláková|zdroj: Český rozhlas

Související