Starý zápis o dluhu v budějovickém archivu odhaluje střípek z dějin sklářství na Šumavě
Historie výroby skla na Šumavě má hluboké kořeny, první zmínky pocházejí už ze 14 století. Přesnější údaje o jednotlivých hutích a výrobcích se pak někdy dají objevit na zcela nečekaných místech.
V archivu města České Budějovice je dnes uložený dopis, který pojednává o objednávce 29 liber zrcadlového skla z huti u Volar. „To je pro nás asi nejstarší zmínka o výrobě zrcadel na Šumavě. Samotný dopis je datovaný únorem 1550 a dočítáme se v něm, že huť byla už nejméně jedenáct let v provozu,“ říká ředitel Státního okresního archivu České Budějovice Daniel Kovář.
Dříve se soudilo, že huť u Volar vznikla až ke konci 16. století. Z dopisu však jasně vyplývá, že v roce 1550 už existovala, a to dokonce několik let.
Zápis pochází z takzvaného konceptáře městské korespondence. „Jsou to jakési koncepty dopisů, které městská rada odesílala různým adresátům před polovinou 16. století. Je to zároveň i důkaz, že v budějovickém archivu nenacházíme jen údaje k samotné historii města, ale můžeme tu často najít i zajímavou zprávu o nějakém jiném místě,“ dodává Daniel Kovář.
Čtěte také
Dopis byl adresován poručníkům tehdejšího rožmberského panství. Konšelé města se v něm přimlouvají za jednoho budějovického měšťana, který měl pohledávku u skláře z Volar. „Píše se tu, že měšťan s huťmistrem už jedenáct let obchodovali a vzájemně si zboží předpláceli. Měšťan si u skláře objednal zrcadla, ale pak zemřel,“ popisuje ředitel archivu.
Městská rada podle něj měla s podobnými přímluvami bohaté zkušenosti. Asi třetinu obsahu konceptáře tvoří právě přímluvy za podané, jimž zůstal ve světě někdo něco dlužen.
„Většinou přímluva pomohla. Jednak mělo značnou váhu královské město České Budějovice a jednak je dopis adresován na rožmberské panství, takže to byli lidé zvučného jména a velké váhy. Předpokládám, že dokázali peníze vymoci,“ doplňuje Daniel Kovář.
Zajímavostem z českobudějovického archivu se věnuje magazín Vltavín. Dále nabízí méně známé kapitoly ze života Petra Voka z Rožmberka.
Související
-
Další sklárna vyhasla. Staří skláři už práci nezvládají a mladí nejsou
Pravděpodobně nic neproslavilo jižní Čechy za hranicemi tak jako ryby a sklo. Skláři a sklářské hutě ale v posledních letech mizí. Nyní skončila sklárna v Milné na Šumavě.
-
České Budějovice se v 17. století staly hlavním městem království. Byly tu i korunovační klenoty
Přelom let 1631 a 1632 přinesl Českým Budějovicím zásadní úlohu. Z města se 22 měsíců řídil chod celého království. Přesídlily sem důležité úřady a dokonce i klenoty.
-
Socha biskupa Jirsíka v roce 1939 v tichosti zmizela. Pod Černou věž se vrátila až po mnoha letech
Poslední sochou, kterou vytvořil Josef Václav Myslbek, byla podobizna budějovického biskupa Jirsíka. Stojí u Černé věže. Tedy, vlastně to není ta samá socha, a přitom je.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.