Stálým obyvatelem lesů na Krumlovsku je rys ostrovid. Zachytila ho fotopast

13. listopad 2016
Rys ostrovid zachycený fotopastí v honitbě Borová na Českokrumlovsku

Myslivci na Českokrumlovsku mají ve svém revíru rysa. Potvrdily to snímky z fotopasti, která se nachází v lesích u Borové. Malá plastová krabička s čočkou dokáže i to, co se člověku podaří jen málokdy - třeba zachytit neobvyklá zvířecí setkání.

„Máme štěstí, že napadl čerstvý sníh a že je takzvaná obnova, kde se dají ty stopy krásně přečíst,“ říká lesní správce Radek Kordač, který se vypravil na ochoz zvěře, jak říkají myslivci cestám, po kterých zvěř nejčastěji chodí. „Je vidět, že tu prošla tlupa černé zvěře a bylo tady několik kusů srnčí zvěře,“ dodává.

Když není sníh, myslivci přejdou na místo, kde jsou fotopasti. Právě fotopast u Borové zachytila i rysa. „Dokonce zapózoval tak úžasným způsobem, že to vypadá jako by se předváděl,“ komentuje Radek Kordač.

„Rys tady žije minimálně deset let, možná i déle. Domníváme se, že se trvale zdržuje v lokalitě Ptačí stěna, což je rezervace s nepřístupnými skalnatými výstupy. Tam my coby lesáci v podstatě netěžíme a myslíme si, že to je právě ta klidová zóna, kde rys dneska v podstatě už trvale žije,“ připomíná.

Podle Radka Kordače je rys lesníkův kamarád. Pomáhá totiž při hospodaření se zvěří. „Srnčí a vysoká zvěř nám poškozuje lesy tím, že okusuje stromky. Rys jako predátor tu srnčí baští, takže je lesníkův kamarád,“ říká.

V honitbě Borová na Českokrumlovsku jsou fotopasti tři. Samozřejmě před nimi nepózuje jenom rys. „Fotopast nám zachycuje nejčastěji zvěř černou, je vždycky vidět nějaká bachyně, někdy se selátky. Potom se tudy občas projde zvěř vysoká - jelen, laň s kolouchem,“ vyjmenovává revírník David Hála.

Raritní setkání jelena a selat divokých prasat zachytila fotopast

Na vnadišti s fotopastí se dokonce objevili v jeden čas jeleni a selata divokých prasat. To je docela rarita „Jelen desaterák tam byl asi půl hodiny se šesti nebo sedmi selaty a spokojeně konzumovali to, co tam bylo připraveno. Ve volné přírodě se vzájemně respektují a většinou to krmeliště navštíví až po sobě,“ doplňuje Radek Kordač.

Dalším způsobem monitoringu zvěře jsou také speciální obojky, které nosí zvěř na krku. Tímto způsobem i fotopastmi se pořídí tisíce záznamů a fotografií, které usnadní myslivcům sčítání zvěře.