Srnci v dubnu bojují o teritorium. Daňci shazují paroží, někdy kvůli tomu vypadají komicky

Daňci
Daňci
0:00
/
0:00

S jarem je v přírodě živo. Ptáci se připravují na kladení vajec, nebo už sedí v hnízdech na vejcích. I proto se nyní musíme v přírodě chovat tak, abychom se stali spíše součástí, ne rušivým elementem.

Podle Pavla Pletky, jednatele okresního mysliveckého spolku v Českých Budějovicích můžeme při procházkách dubnovou přírodou natrefit na koroptev i bažantí slepici. V hnízdech sedí konipasové, sýkorky, sojky, straky a v trávě na zemi i čejky. „Pokud ale takové hnízdo spatříte, vždy prostor pomalu a potichu opusťte a nechte ptáka na hnízdě v klidu,“ dodává Pavel Pletka.

Zvířatům končí zimní půst, kdy spásala jen suchou a přemrzlou trávu, v lepším případě předložené seno. „Když začne tráva růst, je to pro zvěř velká pochoutka,“ říká Pavel Pletka. Myslivci této doby využívají k čištění a desinfekci krmelců.

Srnci už si hledají teritoria, která opanují

Pavel Pletka, jednatel okresního mysliveckého spolku v Českých Budějovicích

Kdo se v přírodě pohybuje tiše, může spatřit srnce, kteří si v dubnu vytváří a hájí svá teritoria. „Srnčí zvěř je teritoriální, ale přes zimu se shlukuje do velkých tlup. Teď se zase rozchází, menší tlupy se rozbíjí a srnci si dělají teritoria. I když říje probíhá až v druhé půlce července, srnci už si hledají teritoria, která opanují a nesnesou tam svého soka. Včera i dnes ráno jsem viděl souboj, přetlačování parůžky,“ popisuje myslivec.

Může být tedy zvěř v těchto dnech nebezpečná? „Lesní zvěř není člověku nebezpečná nikdy, pokud není poraněná nebo se nedostane do nějakého stresu. Kdyby byla například zavřená někde v ohradě a neměla úniku, tak může dojít v sebeobraně k útoku. Poraněná zvěř zase nemá možnost včas přirozeně utéct, a tak volí variantu útoku. Zdravá zvěř nikdy neútočí,“ odpovídá Pavel Pletka.

Bohužel zvěř spásá i řepku, takzvanou dvounulku. Tato pro ně atraktivní plodina jí ale nedělá dobře. Zvěř po řepce trpí, má zažívacími problémy, průjmy a v dalším stádiu oslepne. Pak ztrácí plachost a může se dostat i blíž k člověku.

Daňka můžete vidět jen s jedním parohem

V oblasti od Českých Budějovic směrem na Trhosvinensko je poměrně velké zastoupení daňčí zvěře. Daňci právě v této době shazují paroží, kvůli čemuž působí někdy až komicky. „Stane se, že daněk shodí jen jeden kus a vy ho potom vidíte s jedním parožím, které může nosit ještě několik dní,“ vysvětluje Pavel Pletka. Pokud shoz najdete, měli byste vědět, že paroh patří uživateli honitby, ne nálezci.

Přezdívá se mu šedý duch. Výmarský ohař je skvělý pro práci v lese i jako společník

Výmarský ohař

Robustní statný lovecký pes německého původu, kterému se pro jeho zbarvení přezdívá šedý duch, velmi inteligentní a temperamentní. To je výmarský ohař krátkosrstý. Fenku tohoto plemene chová Josef Odehnal.

Jaro je také dobou intenzivního zalesňování. Specializované lesní školky kupují semena v semenářském závodě v Týništi nad Orlicí tak, aby odpovídala nadmořské výšce sběru a sázení. Po zasetí se tři až pět let o malé stromky starají, než dojde na samotné sázení.

Pavel Pletka podotýká, že navzdory technice, která je všude kolem nás, má sazeč stromků pořád jen ohnutá záda a jednu násadu s motykou na straně jedné a jakousi sekerou na straně druhé. „Za posledních pár dní jsem přivezl z lesní školky na Protivínsku na 17 tisíc kusů sazenic smrku, dubu, buku, olše i javoru,“ vypráví.

Spustit audio

Související