Pro úspěšný sexuální život je klíčová schopnost mazlit se. Té se podle sexuologa učíme od matky

28. červenec 2020

„Člověk, který je romanticky zamilovaný, je člověkem stresovaným,“ říká sexuolog a psychiatr Jaroslav Zvěřina. „Podle výzkumů je zamilovanost podobná, jako když někoho rozčílíte, všechny funkce organismu jsou nabuzeny a trvá různě dlouho, než se stres oslabí,“ dodává.

Lidé podle něj hodnotí objekt své zamilovanosti totálně zkresleně. „Pod vlivem emoce zcela jednostranně vysoce hodnotí všechny pozitivní kvality, ale naprosto ignoruje všechny negativní. Až když z toho procitne, teprve kouká, kde se ocitl, ale to je nutné. Už moje babička říkala: Chlapče, oženit se musíš z blbosti, z rozumu bys to nikdy neudělal,“ komentuje.

Myslí si také, že kdyby příroda nechala jen na našem uvážení, jestli se budeme partnersky chovat a rozmnožovat, možná už by dnes lidstvo nebylo. „Lidé, kteří nezačnou sexuálně žít jaksi z té blbosti někdy v sedmnácti, osmnácti letech, s tím později někdy mají obrovské problémy. Už nad tím víc přemýšlejí a není tak snadné to nastartovat,“ vysvětluje.

Čtěte také

Pravidelný sex je podle Jaroslava Zvěřiny velice důležitý, což platí i ve vyšším věku. „Pokud mají senioři to štěstí, že jsou zdraví, je důležité pěstovat, co jim příroda ještě umožní. Sex je vydatným zdrojem pozitivních emocí a posiluje nepochybně i mozkové funkce,“ připomíná.

Za primární smysl lidské sexuality pak označuje hmat. „Zdá se, že jedním z klíčových prvků pro úspěšný sexuální život je schopnost mazlit se. Té se zřejmě učíme primárním kontaktem s matkou v prvních týdnech a měsících života. To je velmi důležité, dokonce se zdá, že tato zkušenost víc ovlivňuje muže než ženy,“ uvádí Jaroslav Zvěřina.

Nezanedbatelná je také role čichu. „Všechny výzkumy tvrdí, že partneři, kteří k sobě mají geneticky lepší vztah z hlediska reprodukce, si voní víc,“ potvrzuje sexuolog.

Spustit audio

Související