Sportovní přenosy, reportáže z velkých staveb, hlasy prezidentů. Seriál 80 let na stejné vlně
Mnoho hodnotných dokumentů, reportáží, rozhlasových her, sportovních i jiných živých přenosů vzniklo v budějovickém rozhlasovém studiu za 80 let jeho existence. Nechyběly ale ani příspěvky, za které se už při prvním odvysílání jejich autoři možná trochu styděli. Taková byla doba. V archivu Českého rozhlasu České Budějovice zůstávají stovky hodin práce bývalých i současných zaměstnanců. Něco z toho, co tu pro posluchače zanechali, připomíná seriál 80 let na stejné vlně.
Rozhlasové studio v Českých Budějovicích začalo své dějiny psát v dost dramatické době – ve dnech, kdy končila druhá světová válka. Jak se to tehdy všechno seběhlo? To odkrývá první díl seriálu, jehož součástí je i zřejmě nejstarší dochovaná nahrávka.
Sportujeme a reportujeme, tak autorka Martina Toušková nazvala druhý díl seriálu 80 let na stejné vlně. V rozhlasovém archivu našla opravdovou lahůdku – hokejovou reportáž z roku 1948. K tomu uslyšíte i pozdější ukázky výkonů sportovních komentátorů v čele s legendárním Ludvíkem Mühlsteinem.
Třetí díl Stavíme a budujeme přináší reportáže z monstrózních jihočeských staveb. Přeneste se do doby, kdy vznikaly přehrady Lipno a Římov nebo Žďákovský most.
Čtvrtý díl pak nabídne setkání s prvním a vlastně i posledním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a připomene jeho návrat do rodných Českých Budějovic po letu do vesmíru v roce 1978.
V pátém díle seriálu zazní hlasy československých a českých prezidentů. Uslyšíte, co před rozhlasovým mikrofonem pronesli Antonín Novotný, Antonín Zápotocký, Ludvík Svoboda, Gustáv Husák a také všechny čtyři polistopadové hlavy státu – Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman a Petr Pavel.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
