Součástí velikonočního jídelníčku ve středověku bylo bobří maso nebo pražený hrách

20. duben 2019 08:14

Naklíčené obilí nebo hrách – to byla klasická velikonoční jídla chudých lidí ve středověku. Jedli je v době půstu. Šlechta měla i v postní době bohatší tabuli, na které se objevovalo například bobří maso.

„V hrnci míchám pražmo, naklíčené obilí, jedno ze středověkých velikonočních jídel,“ ukazovala nad doutnajícím ohništěm uprostřed husitského tábora při rekonstrukci bitvy u Sudoměře Monika Fejfrlíková, která je autorkou kuchařky kuchyně pozdního středověku.

Dále podle ní lidé ve středověku o Velikonocích pekli mazance podobné těm dnešním nebo si připravovali pučálku. „To je naklíčený hrách, který se opeče na pánvi. Pak se to dochucovalo bylinkami, ale mohlo to být i na sladko s medem,“ dodala.

Velikonoční tabule vrchnosti byla daleko komplikovanější. „Šlechta využívala hodně náhražkových potravin v postní době, třeba mandlové mléko. Hodně dali na to, jak jídlo vypadá, různě ho aranžovali, působilo honosným dojmem,“ popsala Monika Fejfrlíková.

Co zdobilo velikonoční stůl ve středověku? Beránek z rýže a strom z nudlového těsta

Jídlo ve středověké kuchyni připravovala Jana Kopáčová

Také ve středověku chtěli mít lidé velikonočně vyzdobené domovy. K tradičním ozdobám patřila velikonoční zahrádka. Ta ale podle historických pramenů nebyla dílem zahradníků, nýbrž kuchařů a kuchařek.

Na hlavní tabuli šlechticů se hodně objevovaly ryby, ale za postní pokrm byli považováni i vodní živočichové, takže se servírovalo bobří maso, vodní ptáci, dokonce i žáby a šneci.

Příprava středověkých pokrmů není složitá, ale lidé se tehdy potýkali s úplně s jinými problémy při vaření. „Především si museli připravit otop, někdo musel sehnat dřevo, naštípat ho, přičemž nástroje nebyly tak dokonalé jako dnes,“ připomněla Monika Fejfrlíková.

Spustit audio

Související