Solárních elektráren v Česku přibývá. Nová zařízení posuzuje Laboratoř čisté energetiky

Na první pohled nenápadná budova, uvnitř technologie za desítky milionů korun. Laboratoř čisté energetiky v Českých Budějovicích je jednou ze tří v Česku, vznikla před pěti lety s rozmachem domácích solárních elektráren. Odborníci tu posuzují, jestli budou nové fotovoltaiky bezpečné pro českou elektrickou síť.

Laboratoř čisté energetiky provozuje distributor EG.D v bývalé transformovně na rohu Lidické třídy a Máchovy ulice v Českých Budějovicích. Vznikla poté, co začaly do sítě přibývat desetitisíce domácích solárních elektráren.

Nejdůležitější součástí fotovoltaik je střídač – zařízení, které převádí energii ze solárních panelů do domácnosti a distribuční sítě. Právě střídače kontroluje Laboratoř čisté energetiky. „Střídač je takové srdce fotovoltaické elektrárny a jsou na něj kladeny požadavky české i evropské legislativy. Je to poměrně obsáhlá sada parametrů a všechny testujeme tady v laboratoři, která je jednou ze tří v celé České republice a vznikla v podstatě jako reakce na velký nárůst zdrojů,“ vysvětluje Jan Volek, vedoucí síťového managementu EG.D.

Laboratoř tvoří tři místnosti. V jedné jsou měřicí přístroje, které simulují skutečnou elektrickou síť. Výrobci sem přivezou svůj střídač, technici ho připojí a pak zkoumají desítky různých parametrů.

Do Laboratoře čisté energetiky v Českých Budějovicích mohou nahlédnout i zájemci z řad veřejnosti. Energetici nabídnou pravidelné exkurze, využijí při nich i nový zkušební polygon, který vzniká v největší místnosti. Na něm je možné trénovat práci na rozvodných skříních, trafostanicích a dalších částech elektrické soustavy.

autor: Petr Kubát
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.