Smaženého kapra a vánoční cukroví začali lidé na venkově připravovat až v období první republiky, říká etnograf
Součástí většiny svátků v naší lidové kultuře je jídlo. K Vánocům patří smažený kapr s bramborovým salátem i cukroví. Jak ale říká historik a etnograf Jan Šimánek z Jihočeského muzea, na českém venkově mají tyto pokrmy tradici teprve od doby takzvané první republiky.
„Třeba v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové z první poloviny 19. století už je spousta receptů na cukroví, ale týkalo se to hlavně měšťanského prostředí. Na venkov zvyk pečení cukroví pronikl až za první republiky. Nejprve se připravovaly zejména jednoduché keksy a domácí čokoláda, která se dávala zabalená ve staniolu jako výzdoba na stromeček,“ vypráví historik a etnograf, který je zároveň kronikářem obce Doudleby na Českobudějovicku.
Před cukrovím se na venkově pekly vánočky a každý člen rodiny dostával svůj kousek. Kapr se původně nesmažil, ale podával s omáčkou. „Ryby se o Vánocích konzumovaly vždycky, pokud na ně rodina měla a měla je k dispozici. Nejoblíbenější úprava byla s černou sladkou omáčkou nebo ryba takzvaně na modro, kyselá nebo sladkokyselá,“ popisuje etnograf.
V minulosti lidé věřili, že čím více pokrmů na štědrovečerním stole bude, tím lepší by měla být úroda v příštím roce. „Večeře většinou začínala oplatkami s medem a oříšky, pak následovala polévka. Často se dělala hrachová nebo čočková. Hrách třeba se zelím, tady u nás na Kaplicku nebo Doudlebsku, byl dalším chodem. Typické jsou také vánoční šišky, které se dělaly z těsta zbylého po vánočkách,“ doplňuje Jan Šimánek.
Celý rozhovor s historikem a etnografem Janem Šimánkem si poslechněte online.
Související
-
Šlechta si na vepřové nepotrpěla, ale k jihočeskému venkovu zabijačky odedávna patří, líčí etnograf
Svátkem na každé jihočeské vesnici byla a dodnes je zabijačka. V dobách bez lednic a mrazáků ale vypadala trochu jinak. Využívalo se jiných způsobů uchovávání masa.
-
Ježíšek pořád proti někomu bojuje, ale neprohrává. O Vánoce se nebojím, usmívá se etnograf
Naši předci během adventu nezdobili svá obydlí, neslavili. Naopak se postili v jídle i v chování. Byly to dny ticha, zimy a tmy. Pravé oslavy vypukly až na Štědrý večer.
-
V dobách hladomoru pekli lidé chléb ze žaludů, nouze je donutila vzít na milost brambory z Ameriky
Chudí lidé v Jihočeském kraji běžně po celý rok jedli bezmasá a velmi skromná jídla. Jak říká historik a etnograf Jan Šimánek, popsáno je i několik krutých hladomorů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
