Slídili v rákosí a hledali kachnu. Lovečtí psi u Lipna cvičili své dovednosti

31. květen 2018
Na výcvikovém táboře lovečtí psi trénovali několik disciplín, například společný hon a přinášení kachny z hluboké vody

V areálu Olšina, který patří Vojenským lesům a statkům České republiky se uskutečnil třídenní výcvikový tábor pro lovecké psy. Akci nedaleko Lipenské přehrady zastřešil Klub chovatelů výmarských ohařů.

Na programu bylo několik disciplín, například společný lov a přinášení kachny z hluboké vody.  Zkušení kynologové při nácviku na praktických ukázkách vysvětlovali zkušební řád.

„Během společného lovu střelci vystřelí čtyři až pět ran, abychom zjistili chování psa. Ten by se měl chovat stejně před výstřelem i po něm. Rána z brokovnice by mu neměla vadit a neměl by utíkat a pronásledovat zvěř,“ popisuje chovatel Břetislav Uchytil.

Při společném honu na zajíce nebo pernatou zvěř tvoří skupinu dva až čtyři psi, kteří postupují většinou proti větru v rozestupu 50 až 60 metrů. Každý pes má za úkol prohledávat prostor před svým vůdcem. „Postupuje systematicky, aby plochu pokryl čumákem, zároveň by neměl narušovat prostor ostatních účastníků honu. Ulovenou zvěř pes přináší ke svému vůdci, který ji odebere a předá honcům,“ doplňuje Martin Kočí, vedoucí lesní správy Nová Pec.

Tento způsob pročesávání luk je vhodný právě v těchto dnech při senosečích, a to k vyhánění zvěře z vysoké trávy. „Důležité ale je, aby psi byli před zvěří klidní. Nepronásledovali ji, nesnažili se ji ulovit, ale jen na ni upozornili takzvaným vystavením,“ připomíná Martin Kočí.

Čím dál častěji se účastní i ženy

Klid před zvěří je jednou z nejsložitějších disciplín výcviku ohařů. Lovecký pud a z něj vyplývající snaha „něco prohnat“ je psovi vrozený a nemusí být jednoduché jej ovládnout.

Společného honu se čím dál častěji účastní také ženy. „Není to dnes už žádná výjimka, spousta žen se věnuje loveckému výcviku, byť ve většině případů nepatří mezi aktivní myslivce, ale berou to jako pohybovou aktivitu. Většinou pak ženy bývají velice úspěšné,“ říká Martin Kočí.

Přezdívá se mu šedý duch. Výmarský ohař je skvělý pro práci v lese i jako společník

Výmarský ohař

Robustní statný lovecký pes německého původu, kterému se pro jeho zbarvení přezdívá šedý duch, velmi inteligentní a temperamentní. To je výmarský ohař krátkosrstý. Fenku tohoto plemene chová Josef Odehnal.

Další zajímavou disciplínou je přinášení kachny z hluboké vody. „Rozhodčí vhodí do vody kachnu, přičemž pes v klidu sedí nebo leží dva metry od břehu. Na povel, nebo i bez povelu, jde pes do vody a kachnu musí přinést. V tlamě ji může držet za krk i letku, musí však přijít před vůdce, posadit se a správně předpisově odevzdat,“ líčí Martin Kočí.

Břetislav Uchytil dodává, že náročným úkolem pro psy je práce v rákosí, to znamená slídění v rákosí a dohledávka střelené kachny. „Při nahánění v rákosí musí pes samostatně po dobu pěti minut prohledávat před vůdcem rákosí a jít do hloubky, až k vodní hladině,“ popisuje.

Spustit audio

Související