Skvělou úrodu zajistí hnůj, vědí na farmě v Doňově. Bez chemie tu pěstují špičaté zelí i fialovou mrkev

Před čtyřmi lety se rodina Petra Mastného rozhodla ze zdravotních důvodů opustit Prahu a přesídlit do jižních Čech. Koupili si hospodářství v Doňově u Veselí nad Lužnicí. Dnes tu provozují velkou zelinářskou farmu.

Například holou louku, kde se kdysi pásly ovce, zcela zaplnily velké fóliovníky, v nichž se daří mnoha odrůdám rajčat, okurek i paprik. Vysázeli také řadu ovocných stromů. „Sami máme rádi ovoce a ty stromky tady scházely, jenom letos na jaře jsme jich vysadili přes dvě stovky,“ dodává Petr Mastný.

Základem pořádné úrody rajčat, paprik a okurek ve fóliovnících je podle něj hnůj v dostatečném množství. „Do toho fóliovníku se musí zaorat tak dva valníky hnoje, jinak to prostě nevyroste. Zaoráme hnůj na podzim, aby se to přes zimu rozpadlo, a na jaře můžeme sázet sazenice, které připravujeme ve skleníku,“ popisuje.

Pokud však další pěstitelé chtějí mít úrodu jako on, je nutné ještě použít listová hnojiva. „Používáme hnojiva na bázi rostlinných výtažků, protože ta jsou dobře přijatelná pro ty rostliny, je to přirozená látka, bez chemie,“ připomíná.

RECEPT: Džuveč podle bulharských předků Petra Mastného

A co potom s takovou úrodou zeleniny dělá? „Protože jsem měl strýce Bulhara, mám rád balkánskou kuchyni. Naším oblíbeným jídlem je džuveč, tedy halda zeleniny s bramborami s dobrým libovým masem, které se zapeče v troubě. Maso je ochucovací prostředek, ale převládá zelenina,“ říká Petr Mastný.

Petra Mastného na farmě v Doňově navštívil kulinář Petr Stupka, aby tu natočil speciální díl Kuchařského čarování

V jeho rodině se džuveč připravuje poctivě po bulharsku. „Oni vezmou veliký pekáč a tam najednou dávají maso, brambory, rajčata, papriky, česnek. Okoření to akorát kmínem, solí a pepřem, ostatní chutě jsou v zelenině. Maso používáme libové hovězí zadní nakrájené na kostičky. Peče se pěkně zvolna v troubě. Nepodlévá se, protože zelenina má spoustu vody,“ vysvětluje.

Nejen oranžová. Mrkev může být žlutá, fialová i bílá

Dalším zajímavým výpěstkem farmy v Doňově je mrkev různých odrůd a tvarů. „Protože v našich podmínkách je hodně kamení a nemáme tu hlubokou půdu, nemůžeme si dovolit vypěstovat třeba 40 centimetrů dlouhou mrkev. Abychom tedy nahnali ten objem, jdeme do šířky,“ vysvětluje Petr Mastný.

Pěstuje i fialovou a bílou mrkev. „Ty mají jinou chuť než klasická oranžová. Nejlepší ohlas při degustaci měla bílá a žlutá mrkev, ta byla nejjemnější a nejsladší. Fialová se používá hodně na odšťavňování, různé fresh nápoje,“ doplňuje.

Milovníky zelných salátů zase zaujme špičaté zelí, které bylo speciálně vyšlechtěno na zelné saláty zasyrova. „Nic se nevaří, nespařuje, jenom se zelí nakrouhá. K tomu pár kapiček octa, cukr, špetka soli a pro zjemnění slunečnicový nebo řepkový olej. Olivový ne, protože ten by přebil chuť zelí. Můžete přidat kopr nebo křen. Toto koprové nebo křenové zelí zasyrova je lahůdka,“ říká Petr Mastný.

Produkty z jeho farmy si lidé mohou koupit v prodejně, která je přímo na statku v Doňově, nebo na trzích. Pravidelně jezdí se svými výpěstky do Jindřichova Hradce, Veselí nad Lužnicí nebo Soběslavi. „Pro nás je největším darem, když zákazníci jsou spokojeni, a opravdu zahřeje u srdce, když lidem chutná,“ uzavírá.

Petra Mastného na farmě v Doňově navštívil kulinář Petr Stupka, aby tu natočil speciální díl Kuchařského čarování