Skrumáž řecké a latinské abecedy i speciálních znaků. Hlaholici vymyslel věrozvěst Cyril, který k nám písmo přinesl společně s Metodějem

Bylo tu rumiště, občas černá skládka a jiný nepořádek, zkrátka nedůstojná výspa obce schovaná za místním hřbitovem. Dnes tu najdete dvě velké betonové skulptury, které připomínají židle, a na každé z nich uvidíte zvláštní nápisy. Ty rozluští jen ten, kdo zná staroslověnštinu a její psanou verzi hlaholici.

Celý příběh začíná v Záhorčicích na Českobudějovicku. „Tam se boural kravín, který byl postavený začátkem 50. let ze skutečně poctivého betonu, a tyhle kusy tam ležely, z jejich otvorů vyrůstaly železobetonové sloupy. Když už se to bouralo, všimli jsme si, že připomínají trůny, tak jsme je nechali převézt do Boršova,“ říká starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman.

Kusy betonu umístili vedle sebe jako jakési trůny pro muže a ženu. Pak je napadlo věnovat celý park písmu hlaholici. Na trůny nechali vytesat nápisy kníže a kněžna v hlaholici a zahradu doplnili dalšími prvky.

V parku, který stál obecní kasu jen několik tisíc za úklid, sadové úpravy, převoz betonových skulptur a jejich výzdobu písmeny hlaholice, se už konalo několik svateb, přesně jak starosta Jan Zeman předpokládal.

Čtěte také

Co dělal Jan Žižka před husitskými válkami? Ve starých spisech se příliš indicií nedochovalo

Autorem písma hlaholice byl věrozvěst Cyril. „Můžeme říct, že je to taková skrumáž řecké abecedy, latinské abecedy a pak speciálních znaků, které musel vymyslet k vyjádření některých specifických hlásek,“ připomíná Jan Zeman.

Když se dnes na hlaholici díváme, připadá nám jako velice kaligrafické a obrázkové písmo. Pro tehdejší dobu ale dokázalo plně sloužit. „Byly do něj přepisovány především bohoslužebné texty. Čechy zažily nástup hlaholice dvakrát, poprvé před 1500 let, když přišli Cyril a Metoděj, a pak znovu za Karla IV. Když založil klášter Na Slovanech, pozval sem mnichy z dnešní Dalmácie, kteří znovu pěstovali prastarou řeč Slovanů a písmo,“ vysvětluje starosta.

V Boršově nad Vltavou můžete sami zkusit něco hlaholicí napsat. Po celém parku jsou betonové desky, na nichž najdete písmena hlaholice a dnešní ekvivalenty. Člověk si tak může do starého písma převést třeba své jméno, jak to také vyzkoušeli redaktor Českého rozhlasu Zdeněk Zajíček a jeho syn David.