Školní pomůcky stojí tisíce, mnoho rodičů ale daleko více zatěžuje nutnost pomáhat dětem s úkoly
Zhruba dva a půl tisíce korun – to je průměrná útrata českých domácností za školní pomůcky před začátkem školního roku. Ukázal to srpnový průzkum agentury NMS Market Research. Tašky, psací potřeby nebo penály ale pro rodiče nejsou největší finanční a psychickou zátěží. Ta podle průzkumu přichází až v průběhu školního roku.
Výdaje za školní pomůcky se v posledních zhruba pěti letech prakticky nemění. Téměř polovina domácností podle dat společnosti NMS Market Research utratí stejně jako loni.
Nejvíc peněz vynaloží rodiče prvňáků. V praxi to znamená útratu vyšší než tři tisíce korun. „Je to hlavně z toho důvodu, že rodiče řadu věcí pro dítě pořizují úplně poprvé, například školní tašku, přezůvky či věci na tělocvik. Někteří prvňáčci mohou leccos podědit po svých starších sourozencích, ale zejména nákup psacích potřeb a sešitů je nevyhnutelný,“ uvádí v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice autorka výzkumu Lucie Režná.
Zajímavostí je, že tyto a další výdaje spojené s výchovou dětí mohou ovlivňovat mladé páry při rozhodování, kdy a zda vůbec zakládat rodinu. „Je potřeba se na to dívat v celkovém kontextu. Na toto téma jsme dělali výzkum loni v říjnu. Čechů jsme se ptali, jaký je podle nich hlavní důvod klesající porodnosti u nás, přičemž polovina z nich uvedla určitou finanční nejistotu, zvláště ještě v kombinaci třeba s nedostupným bydlením,“ dodává Lucie Režná.
Čtěte také
35 procent rodičů pak označilo výdaje před začátkem školního roku za méně náročné ve srovnání s těmi, které jsou spojené s průběhem výuky celkově. Podle Lucie Režné musí počítat se zaplacením různých kroužků, školní družiny, stravování i školních výletů.
Velkou výzvou ale nejsou pouze finance. Určitý počet domácností považuje za nejnáročnější nutnost pomoci dětem při plnění domácích úkolů. „Toto konkrétně nám řekla čtvrtina dotázaných rodičů. Je to jednak otázka času, který si na to musíte vyčlenit, a ani sami dospělí si pak často s řešením daného úkolu neví rady,“ uzavírá Lucie Režná.
Celý rozhovor s autorkou výzkumu o výdajích a povinnostech spojených se začátkem školního roku Lucií Režnou si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
