Skleněný hranol levitující ve středověkém hradu v Soběslavi si nakonec získal oblibu i uznání
Prestižní titul Architekt obci získal zatím jako poslední v republice Jihočech Jaromír Kročák. Porota složená ze zástupců ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí a časopisu Moderní obec ocenila „řadu projektů, kterými vylepšil podobu Soběslavi“.
Jaromír Kročák spolupracuje se zástupci svého rodného města 22 let. Za nejzdařilejší projekt jednoznačně považuje knihovnu, která vznikla v místním středověkém hradě.
„Je to taková vlajková loď našeho ateliéru. I mě samotného překvapilo, jak pěkně začala stavba žít vlastním životem a jak ji Soběslavští přijali. To je podle mě cíl architektů, aby stavba sloužila, nedělala ostudu, byla funkční, místní lidé se s ní sžili a maximálně ji využívali,“ říká,
Hrad díky vestavěné knihovně získal nový život. „Dokonce si trochu mysticky myslím, že nám ze záhrobí pomáhal sám Petr Vok, poslední majitel hradu. Ten tady v roce 1610 sepsal svoji závěť, ve které si přál, aby se na hrad dostala knihovna. Téměř na den po 400 letech se to stalo,“ dodává Jaromír Kročák.
Knihovnu tvoří celoskleněný kontejner vsazený do středověkého hradu. Architekt vzpomíná, že na počátku budil nápad velice záporné reakce. „Hlavně od památkářů, opravdu jsme museli několik let překonávat určitý odpor,“ vypráví.
Než se vůbec plánovaná stavba začala budovat, uplynulo dvanáct let. „Požadavek na umístění fondu městské knihovny do starého polorozpadlého vlhkého hradu byl na začátku úplně neřešitelný. Knihy potřebují stálé klima a sucho a naopak hradní zdi musely zůstat v přirozeném vlhkém prostředí, aby se suchem nerozpadaly. Z toho vznikla základní myšlenka knihy do něčeho zabalit a vsunout je do prostoru hradního křídla,“ vysvětluje Jaromír Kročák.
Prostor jej podle jeho slov od začátku fascinoval. „Hned jsem dospěl k závěru, že by bylo absolutně špatné ho tou vestavbou zabít, takže z toho se zrodila myšlenka, aby bylo neustále vidět vnitřní prostředí,“ vysvětluje.
Soběslavskou knihovnu nakonec dobře přijali místní, ale i odborníci. „Dostala prestižní ocenění a vyzdvihli ji nakonec i památkáři. Po dokončení knihovny ji ředitel pochválil a dal za příklad, že i touto cestou se můžeme ubírat při revitalizaci památek,“ doplňuje architekt.
Celý rozhovor s architektem Jaromírem Kročákem si poslechněte online.
Související
-
Budějovická plovárna je unikátní. Její střecha připomíná vodní vlnu a visí na lanech
Po celých jižních Čechách najdeme stavby, které projektoval architekt Bohumil Böhm. Kromě věhlasného Koldomu díky němu mají České Budějovice i hyperbolický paraboloid.
-
Moderní architektura v historických městech být musí, jinak umřou, říká David Vávra
„Celý můj život je požehnaný omyl. Bylo to krásný a bylo to vždycky v pravé době.“ To říká herec a architekt, který je známý z divadla Sklep, filmů i pořadu Šumná města.
-
Prior stojí v Budějovicích už 40 let. Ve své době byl unikátní hlavně díky eskalátorům
Před čtyřiceti lety se otevřel obchodní dům Prior v Českých Budějovicích. Na konci 70. let minulého století měla budova zvýraznit reprezentativní dojem Lannovy třídy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
