Sklárna u Chvalšin měla velké ambice, ale neprosperovala. Pak se z ní stala osada Zrcadlová Huť, která už také zanikla
V roce 1673 přišli na českokrumlovské panství dva francouzští skláři a přemluvili knížete Jana Kristiána z Eggenbergu, aby postavil sklárnu, kterou by jim pronajal. Měli v plánu zaměstnávat kolem 100 lidí a vyrábět různé typy zrcadel a skel.
Kníže byl nápadem nadšen a huť nechal rychle zřídit. Brzy se však začaly objevovat problémy.
Skláři prosadili výstavbu zbytečně naddimenzované huti, která ani nešla pořádně roztopit. Z původně zamýšleného sortimentu se vyráběl jen zlomek, přičemž velká zrcadla benátského typu se nakonec nevyráběla vůbec.
Společníci upadali do dluhů, pohádali se, jeden byl dokonce vězněn za střelbu na tovaryše. Huť neprosperovala a byla opuštěna už v roce 1678 po pětiletém a vcelku nejistém fungování.
Později došlo k předání budov poddaným, kteří zde zřídili osadu pojmenovanou Zrcadlová Huť, odkazující na zaniklou sklárnu.
Dnes už však osadu nehledejte, zanikla v průběhu 20. století a její jméno přešlo na blízký kamenolom. To vše u silnice mezi Chvalšinami a Brlohem na západním svahu hory Kleť.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
