Skladbu, kterou Vangelis vypiloval pro filmový epos 1492: Dobytí ráje, s českými slovy zpívá Daniel Hůlka
Časy, kdy vystudovaný operní pěvec Daniel Hůlka před nabitým hledištěm zářil v muzikálových rolích jako Dracula nebo Edmond Dantes alias hrabě Monte Christo, jsou už dávno pryč. Stejně jako černá barva hřívy jeho vlasů. A nejspíš roky odvály i značnou míru popularity, jež tuto mužnou muzikálovou kometu dovedla až k popovým břehům.
V Hůlkově podání šlo o pokus o jakýsi vyšší populár, s výsledkem už jaksi z principu sporným. Ale tomu se v žánru takzvané mainstreamové hudby těžko vyhnout. Výsledek se zde neměří jen samotnou mírou profesního umění, osobitostí a nápaditostí repertoáru, ale snad ještě více komerčním potenciálem a ztělesněním určitého typu interpreta, který v té správné chvíli osloví to správné publikum.
Ne každému jistě Hůlkův teatrální pěvecký projev konvenoval, nicméně zásah poměrně široké části publika mu nelze upřít. Dobře přijalo i skladbu Ráj, která svou melodickou stavbou seděla k jeho pěveckému stylu.
Nešlo navíc o nějakou „tuctovku“. Její autor, řecký komponista a syntezátorový kouzelník Vangelis, ji vypiloval pro úspěšný kolumbovský filmový epos 1492: Dobytí ráje a dostal za ni Zlatý globus.
Původní skladbu pro film a verzi s českým textem v podání Daniela Hůlky můžete porovnat v rubrice Písničky z cizí kapsy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
