Setkání Petra Kroniky s kronikářkami a kronikáři vesnic a měst našeho kraje

14. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jihočeské kroniky 12.09.2020 Marie Bočková Záboří

Převažovaly tu dřevěné statky, ohrožované požárem. „I u nás několikrát vyhořely. A proto v 19. století lidé začali budovat statky zděné kolem návsi s kostelíčkem a rybníčkem. Vystavěli i kovárny a požární zbrojnici. Štíty vyzdobili volutami, šambránami a dalšími prvky. Každý statek měl jinou barvu," se zaujetím vykresluje Marie Bočková, která se kroniky Záboří chopila před 13 lety.

Mezi jejími předchůdci k nejstarším patří učitel Čejka z Holašovic, u kterého obdivuje krásné perokresby, jimiž doplňoval své zápisy, a nejdéle kroniku vedl Vlastimil Mráz ze sousední vesnice Lipanovice.

Čtěte také

Marie Bočková je sice kronikářskou Záboří, ale žije v Dobčicích. „Obec Záboří se skládá ze tří vesnic. Největší je právě Záboří s 244 obyvateli, pak jsou Lipanovice s 84 a nejmenší jsou Dobčice s 64 obyvateli,“ vysvětluje. Vyrůstala v sousední vsi Chvalovice. Rodnému kraji malebných vesnic se zemědělskými usedlostmi z časů selského baroka se i vzdálila, když bydlela 25 let v Českých Budějovicích. Ale vrátila se zpátky. Má totiž ke zdejším vesnicím hlubší vztah, který získala díky rodičům, ti jí často vyprávěli o historii zdejšího kraje.

Kronikářka vzpomíná: „Statek, ve kterém bydlíme, jsme s manželem koupili v roce 1994. Je kulturní památkou, ale když jsme ho pořizovali, byl v dezolátním stavu. Ve spolupráci s Památkovým ústavem jsme budovy statku postupně opravili a v současné době tady žijí čtyři generace naší rodiny.“

„Naše statky pocházejí z 13. století,“ nahlíží do dávné minulosti kronikářka. V roce 1292 území s asi 10 vesnicemi daroval král Václav II. vyšebrodskému klášteru. Zdejší obyvatelstvo, převážně české, téměř vymřelo po dopadu morové rány v roce 1520. „Proto sem představení vyšebrodského kláštera přivedli osídlence z německého pohraničí a ti zde vytvořili tak zvaný strýčický jazykový ostrov, německy Stritschitzer Sprachinsel, pojmenovaný podle jedné ze vsí uprostřed lokality Strýčice,“ dále vypráví Marie Bočková. Po tomto osídlení se národnostní poměr obyvatel obrátil, většinu začali tvořit Němci. „Například v našich třech vesnicích bylo jen 10 procent obyvatel českých,“ dodává.

V minulém století po odsunu Němců se sem přestěhovávali čeští obyvatelé z vnitrozemí a přišly dvě rodiny volyňských Čechů. Ke statku dostali maximálně 13 hektarů. V rámci kolektivizace bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, kterému se nedařilo dobře hospodařit. Přešlo do státních statků. „Posledním podnikem tu byl plemenářský podnik z Netolic,“ podotýká kronikářka a připojuje: „Za socialismu zemědělské podniky ve zdejších opuštěných statcích budovaly kravíny, vepříny a skladiště hnojiv. Těmito provozy je devastovaly.

V 70. a 80. letech plemenářský podnik postupně přesunul výstavbu moderních kravínů, vepřínů a traktorových stanic na okraj obcí, čímž se jak život ve vesnicích tak pracovní podmínky zlepšovaly. Ale na druhou stranu neudržoval a neopravoval, co svou činností zničil,“ říká o chátrání někdejší selské barokní nádhery. Záchrana přišla s chalupáři, když si začali kupovat opuštěné usedlosti a pouštěli se do jejich oprav. Dali do pořádku celé statky. Jejich zásluhou dostali vesnice dnešní vzhled. „Byl to také motiv pro ostatní i trvale bydlící obyvatele, aby si své statky zrenovovali,“ vyvozuje Marie Bočková.

autoři: Český rozhlas České Budějovice , Petr Kronika | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.